Už jste se někdy rozhodli, že provedete totální úklid svého pokoje? Já za poslední dobu (čti "za poslední dva roky") hned několikrát, ale pořád jsem tomu nějak nemohla dostát. Ne, že bych se na to vykašlala úplně, ale pokaždé se mi podaří uklidit jen mizivou část všech věcí, které jsem za celý život v těch šuplících, skříních a poličkách uskladnila. Takže po tom velkém několikahodinovém úklidu vypadá můj pokoj docela stejně jako předtím. To, že tam ubylo několik desítek věcí by nezasvěcený pozorovatel vůbec nepoznal... Nejspíš proto jsem se před pár dny rozhodla, že další mega úklid už bude opravdu mega. Žádné: "tohle přece nemůžu vyhodit, vždyť je v tom celé moje dětství..." Vrhla jsem se do toho po hlavě a do koše zkrátka tentokrát letělo téměř všechno. Sice mám teď pokoj plný prachu a pytlů s odpadky, ale můžu na sebe být hrdá - odolala jsem. Zbavila jsem se hromady zbytečných krámů, i když ještě nejsem na konci úklidu, a teď už jen doufám, že se o prázdninách dočkám i nového nábytku.
Navíc jsem se tenhle týden ještě stihla odměnit úžasným koncertem v rámci t-music Kryštof tour a hokejem, ve kterém to naše univerzita protihráčům hezky natřela (aneb díky moc kluci, skvěle jsem si to užila). A koncert Kryštofů můžu všem jen doporučit, protože něco tak zábavného jsem už dlouho nezažila (nelze opomenout ani úžasný hlas Richarda Krajča, což je prostě "pan zpěvák"). Jen škoda, že byl ten den (úterý 24. března) poznamenán smutnou událostí s názvem "pád vlády". Grazie, signor Paroubek. È tutto.
Žádné komentáře:
Okomentovat