Mučení, nákupy a vaření

Úspěšně jsem absolvovala návštěvu kosmetičky. Chvílemi šlo o život (ne, přeháním), ale přežila jsem to. A pokud si ještě do dovolené najde čas, nechám si zmučit i nohy, abych se o ně na dovolené nemusela starat. Teď zatím přemýšlím, jestli tyhle návštěvy začít uskutečňovat pravidelně nebo ne... Taky jsem zjistila, že cestování na plyn se nakonec asi opravu vyplatí. Chvíli to tak nevypadalo, ale až vezmu v potaz delší časové období, bude to vycházet. To byly pozitivní zprávy.
K těm negativním můžu zařadit pondělní nákupy, při kterých jsem zjistila, že absolutně není možný sehnat na mě plavky. Ty hezký se asi vyrábí jen pro popelky (tzn. mnohem drobnější postavy, než je ta moje). V potu tváře jsem nakonec jedny sehnala, ale otrávilo mě to natolik, že už jsem si ani nekoupila boty a místo návštěvy drogerie (kterou tak budu muset absolvovat v náhradním termínu) jsem nasedla do auta a jela domů. Tak moc neúspěšný nakupování mě nepotkalo dlouho...
Od soboty je ze mě pravá hospodyňka. Naši odfrčeli na dovolenou a na mě padla starost o bráchy (vlastně o bráchu, jak by mě hned kdosi opravil, protože mám jen jednoho). Ani sama nevím, kde se to ve mně vzalo, ale denně kuchtím obědy jak o život a dokonce jsem upekla perník. Otázka je, jak by to vypadalo dlouhodobě, asi by mě to bavit přestalo. :D Ale včera jsem si tak říkala, že i přes všechny tyhle povinnosti bych nikdy nechtěla být chlapem. Asi bych život měla o dost jednodušší, i tak... ne.
Docela aktivně teď žije moje hudební já. Jednak jsem naštvaná na Gigiho, který slíbil na konci června nové album a k ničemu se nemá, tudíž se opět potvrdilo - tomuhle chlapovi (Italům obzvlášť), prostě nic nevěřit. Tím zemřela moje naděje dočkat se alba před odjezdem na dovču. Ale! Mika na twitteru informoval o novém songu Elle Me Dit a nezapomněl dodat, že pracuje na novém albu, které snad bude příští rok. Jemu zatím věřím, hrozně mě potěšil. Pokud bude tak skvělé jako první dvě, rozhodně je na co se těšit. Už to Elle Me Dit zní dokonale. A kdyby to album bylo celé ve francouzštině, ani bych se nezlobila.

Mika - Elle Me Dit (co jiného že...)

Svět se zbláznil

Tak jsem přemýšlela, o čem dneska psát, když v tom mě dorazil článek na seznamu. "Daniel Craig se tajně oženil." Zvědavá, která si asi tohohle dle mého názoru hodně nepěkného chlapa ulovila, si článek rozkliknu a málem mi zaskočilo. Rachel Weisz! Proboha, kam dala oči? On teda ani ten Darren Aronofsky nebyl kdovíjaký fešák, aspoň vypadal sympaticky, ale tohle...? Ne, vážně... vysvětlete mi někdo konečně, co je na tom chlapovi tak přitažlivého? Tak, že ho obsadili do role Jamese Bonda a ještě dokázal ulovit takovou kost, jakou je Rachel Weisz, navíc ho milují miliony žen na světě. Muskulaturu má, to se mu musí nechat, ale jinak? Pusu má jak kačer, uhrančivý pohled veškerý žádný a navíc mi přijde, že má spíš rád stejné pohlaví než to opačné. Možná je taky dobrý herec, to nevím, protože filmy s ním nevyhledávám. Ale tuhle záhadu bych vážně chtěla jednou rozluštit, než umřu.
Pryč od Craiga... Minulý týden jsem si nechala předělat auto na plyn a teď mě čeká několik týdnů počítání, jestli se mi to vyplatí. Přestavba samozřejmě nebyla zadarmo, navíc jsem celý den trnula, jestli se s autem ještě shledám, protože majitel servisu vypadal nadmíru podezřele. Už jsem nás viděla ve zprávách, kterak jsme nalítli podvodníkovi. Naštěstí ne a autíčko i jezdí, takže jsem pánovi trochu křivdila. Teď ještě dočkat se kýžené finanční úspory.
Do dovolené zbývají tři týdny... Vyzvedla jsem si sluneční brýle a příští týden mě snad čekají nákupy posledních nezbytností. Je toho docela dost, ale nakupování mi nikdy větší problémy nedělalo. Začíná mě přepadat cestovní horečka. Závěrem dávám Aleše Hámu a jeho "hitovku" Na chalupě. Pořád ji hrají na Frekvenci 1, kterou poslouchám v práci, a je tak nějak vtíravá, že se mi začala líbit. :)

Proletáři všech zemí...

Před pár dny mi od kamarádky přišel e-mail, v jehož předmětu stálo: "Přečti si noviny ze dne, kdy ses narodil(a)!" Protože mi to připadalo opravdu hodně zajímavé, klikla jsem na odkaz, vybrala datum narození a s pobaveným úsměvem se začetla do Rudého práva z roku 1986. Nečetla jsem to celé, jen tak prolítávala očima a měla takový zvláštní pocit. Pak jsem došla na pár věcí, které mě dokonale rozesmály. Tak např.:

Titulek: Zemřel soudruh Zdeněk Půček

Ministerstvo hutnictví a těžkého strojírenství ČSSR s hlubokým zármutkem oznamuje, že ve středu ... zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku 61 let bývalý ministr hutnictví a těžkého strojírenství ČSSR Zdeněk Půček. Jeho záslužná práce ve významných hospodářských a státních funkcích a podíl na budování socialistické společnosti v Československu byly oceněny Řádem Vítěžného února, Řádem práce, Řádem 25. února a dalšími vyznamenáními.
...

O pár stran dále následoval televizní program na daný den:

8:55 Zprávy
9:00 Vysílání pro mateřské školy
9:30 Maják
10:10 Třikrát s Marií Glázrovou
11:35 Zprávy
Přestávka od 11:40 do 17:05
17:05 Zprávy
17:10 Pohybem ke zdraví
...

A tak mě tak napadlo... Až si naše děti budou třeba někdy číst noviny z téhle doby, přijde jim to taky tak absurdní a směšný? A budou si říkat, jak jsme dneska vůbec mohli existovat a přežít? Přitom 25 let zpátky není zase tak dlouhá doba a co všechno je jinak. Taky žijeme normálně (v rámci možností) a za pár let to může být úplně nenormální, stejně jako je dneska nenormální několikahodinová přestávka v televizi, oslovování soudruhu nebo členství ve svazu mládeže...

Přípravy v plném proudu

Další týden života v čudu. No co, s tím nic dělat nemůžu a tak aspoň myslím na svoji budoucnost. A to nejen z hlediska finančního. Nečekala bych, že se v téhle oblasti o mě někdo bude prát, ale už to tak vypadá. Takže mám zítra odpoledne namířeno do banky a jsem fakt hodně zvědavá, na co mě budou chtít nachytat. Ať to bude cokoliv, nesmím se nechat za žádnou cenu. Protože jsem těch pár dní nebádala na netu po tom nejlepším jen proto, abych to teď zabalila kvůli něčemu jinému. Kromě toho jsem se taky poprvé v životě objednala na kosmetiku. Pevně doufám, že to přežiju bez úhony a že aspoň na tu dovolenou pak budu vypadat k světu. Třeba se mi to zalíbí a zajdu častěji. Tím jsem odbyla dvě věci, které jsem měla v plánu do dovolené.
Kromě toho jsem si v sobotu vyrazila do optiky pro sluneční brýle, které taky budu u moře nutně potřebovat. Protože jsem ale slepá, není to jednoduchá ani levná záležitost. Nakonec mě tahle sranda bude stát přes tři a půl tisíce, což sice není málo, ale čekala jsem to i horší, takže spokojenost. Z avonu jsem objednala zásobu sprcháčů, šamponů, opalovacích a poopalovacích gelů, tělových krémů a teď už mi chybí jen doplnit garderobu. A co je ještě pozitivní, zase jsme se v pondělí vrátili se ségrou v psaní k našim dvou láskám, které asi nikdy v životě neopustíme, i když jsme o nich napsaly už tisíce stran, doslova. Ale pořád to stojí za to!
Byl to teda vlastně moc úspěšný týden. Jen ve čtvrtek mě naštvali odboráři, kteří machrovali celý týden se stávkou, jež ochromí celou republiku. No, ochromila maximálně Prahu, ani to vlastně ne, a já se táhla autem x pr..lama, jen abych se vyhnula zácpě v Brně. Při zjištění, že tam žádná není, jsem málem vyletěla z kůže. Cestou domů už jsem podobnou chybu neudělala. Zastávám prostě názor, že když o něčem takovou dobu kecám, tak to pak udělám pořádně!
Na závěr Bruce Springsteen, kterého miluju a Hungry Hurt, které má každý z nás.

Red

Režie: Robert Schwentke
Odkaz: http://www.csfd.cz/film/263907-red/

...aneb Retired Extremely Dangerous. Jůůů, konečně jsem si po dlouhé době zase pořádně smlsla! Vážně miluju Morgana Freemana a taky vážně miluju Johna Malkoviche, ten chlap je borec (btw. konečně jsem ho slyšela v roli Amíka, tedy s normálním přízvukem!!!). A Helen Mirren nebyla nikdy víc sexy, než když v tomhle filmu pálila hlava nehlava z (jak jsem si přečetla, ve zbraních se nevyznám) těžkotonážního kulometu. Dokonalá scéna...
Mám ráda akčňáky, pokud na ně mám náladu, a tenhle byl pro mě opravdovou lahůdkou. Jediné, co trochu pokulhávalo, byl scénář. Čekala jsem víc vtipu, ale něco málo tam bylo a i za to jsem vděčná. Bruce Willis byl... řekněme dobrý. Víc se mi líbil třeba v Pulp Fiction, tady jednoznačně musím upřednostnit dva výše jmenované. Zaujal i Brian Cox, kterého si pamatuju jen z Troy a taky Mary-Louise Parker, tu pro změnu z Red Dragon, i tam mě v té miniroličce zaujala natolik, že jsem si ji zapamatovala. Velmi povedený výkon předvedl Karl Urban, hlavně mě bral ten sexy hlas, takové já prostě můžu... Akční scény byly na jedničku, prostě mňamka (až zase budu hladovět po akčňáku, rozhodně to dám) a asi potěším SaM, když teď řeknu, že Julian McMahon je fakt hot. :D Nezapomenutelná je (kromě Helen Mirren s kulometem) scéna, v níž John Malkovich běží opásaný bombou ulicí a řve jak na lesy. Zdá se, že jeho prostě můžu na všechny způsoby, je to herec s velkým H.
Jsem hrozně ráda, že mě chlapi nezklamali, protože jinak bych si asi už musela udělat filmový půst. Po tom bych brala cokoliv. Ale oni odvedli to, co jsem čekala. Až na ten nedostatek vtipných průpovídek, což jim za vinu klást nemůžu. Stručně řečeno, kdo má aspoň trochu rád akční filmy nebo někoho z výše zmíněných, ať do toho rozhodně jde.