The Girl with the Dragon Tattoo

Režie: David Fincher
Odkaz: http://www.csfd.cz/film/279569-muzi-kteri-nenavidi-zeny/

V kině jsme byly včera. A dojmy? Kupodivu vesměs pozitivní, k čemuž možná přispělo to, že jsem předtím strávila půlhodinu v zubařském křesle a tudíž se už nemohla dočkat toho měkoučkého křesílka v kině u velkého plátna. Ale ne, nemůžu Davidovi ubírat zásluhy. Ve skutečnosti jsem čekala, že to bude mnohem horší. Současně musím říct i to, že švédská verze u mě přesto vede. I tak se možná tenhle film zařadí do mé domácí filmotéky.
Předně, naprosto úžasná byla titulní znělka filmu. Na YouTube dokonce kdosi v komentářích psal, že byla na filmu tím nejlepší. Nebála bych se souhlasit.

Včera nám pouštěli zvuk hodně nahlas (i pro mě, která mám vysokou hlasitost ráda, to bylo fakt dost) a když se tohle rozeznělo sálem, zarazilo mě to do sedačky a strašně se mi to líbilo. Vyloženě jsem se na ten film začala těšit.
Je zjevný, že se Američani snažili nekopírovat dřívější trilogii a tu Ameriku jsem z toho cítila, což ale nepovažuju za zápornou stránku filmu, je to prostě jen fakt. Teď k hereckému obsazení. Daniel Craig... Co musím chtě nechtě přiznat je to, že má fakt moc dobrou postavu a je skvělý i co se týče hereckého výkonu. Ale jednoduše já když vidím ty jeho našpulený rty... Na toho chlapa si nikdy v životě nezvyknu, fakt nikdy. Pokaždé se snažím představit si ho bez hlavy. :D Nemůžu koukat ani na ten pitomý plakát. Jediné, co teď vím, je to, že je dobrý herec, protože dřív jsem neměla možnost, nebo spíš jsem nechtěla, to zjistit. Rooney Mara byla taky dobrá, ale že bych ji zrovna nominovala na Oscara? To zas až tak ne. Líbila se mi, ale švédská Lisbeth mi přirostla k srdci mnohem víc, i jsem jí to víc věřila. Příjemně překvapila účast Stellana Skarsgårda. Mám ho ráda, jen jsem měla trochu potíž odprostit se od jeho role v Mamma Mia! a vidět ho jakožto Martina Vangera. Yorick van Wageningen byl o něco méně slizký než Peter Andersson. Oproti tomu scéna, v níž se Lisbeth mstí Bjurmanovi, byla o to více nechutná a opravdu všechno mě z ní bolelo. Christopher Plummer, na kterého mám poslední dobou fakt štěstí, mě tu nebavil stejně jako v těch dalších filmech, kde jsem ho viděla.
A teď k vzájemným odlišnostem obou zpracování. Američané si přidali trošku víc sexu, což jsem koneckonců čekala, museli to přece oživit, to dá rozum. Nic není větším tahákem... Já proti tomu nemám námitky, ale vůbec se mi nelíbilo, že z toho v závěru udělali romantické melodrama. To byl čistě jejich výmysl a mně dost zkazil dojem. Stejně tak si upravili způsob, jakým Mikael odhalil, že čísla z Harrietina deníku mají biblický původ. Samotný závěr po odhalení vraha a Harriet (které bylo samo o sobě dost zvláštní a možná taky vymyšlené) byl pak pro mě šíleně zdlouhavý, až jsem měla chuť se zvednout a jít, skoro mě to nudilo (navíc pak to melodrama). Možná měl svůj význam a pointu (odpovídající délce), ale já ji nepochopila (třeba díky tomu, že jsem nečetla předlohu). Jiné výrazné námitky bych k tomu ale už neměla. Jen tak mimochodem, sponzorem byl určitě Google, Ikea, McDonalds a další...
Celkově..., byl to hodně příjemně strávený večer, mělo to jakýsi glanc, který z mého pohledu chyběl seveřanům a klidně se na to ráda podívám znovu (s představou Craiga bez hlavy :D). A pokud půjde do kin druhý díl, taky na něj zajdu. Takže ne takové zprznění, jaké jsem čekala, palec nahoru, Davide.