17. prosince 2010

Day 27 - Day 30

Day 27 – Five items you’d grab in a fire

Jako první mě napadá můj pejsek, i když to není věc, ale rozhodně bych se starala o to, kde se zatoulal, jako první, protože ten mrňous se ukryje kdekoliv. Pak mobil, protože dost stál a je to pro mě důležitý komunikační prostředek. Taky bych asi hledala flashku se všemi příběhy, když už počítač bych táhnout nemohla. Pokud by byla zima, sbalila bych i teplou bundu a taky doklady s peněženkou.

Day 28 – Career/life goals

Moc do budoucna neplánuju, ale v nejbližší době bych si určitě chtěla udržet práci, v létě si vyrazit se ségrou někam na dovolenou, v delší budoucnosti se naučit italsky a jednou se samozřejmě vdát a založit rodinu.

Day 29 – A dream you´ve dreamt recently

Hm, ať dumám jak dumám, žádný se mi nevybavuje. Vlastně si ani nepamatuju, kdy se mi naposledy něco zdálo.

Day 30 – Top five things you want to do before you die

Za prvé výše zmíněná rodina a spousta dalších věcí, které se k ní váží, za druhé bych si přála jednou vydat knihu, za třetí taktéž výše zmíněná italština, za čtvrté bych chtěla cestovat a podívat se na spoustu míst nebo minimálně znovu do Paříže, kamkoliv do Itálie, Velké Británie, Irska a Kanady a za páté... chtěla bych se aspoň jednou dostat na Gigiho živé vystoupení, nejlépe přímo do jeho domoviny do Itálie, kde by mělo tu jedinou pravou atmosféru.

A toť vše...

13. prosince 2010

Day 26 – Book you´ve read but you didn´t like

Ještě nedávno jsem četla knížky pouze od jedné autorky a od té se mi líbilo úplně všechno. Pak jsem se rozhodla dohnat resty z mládí, doplnit si vzdělání a začít číst něco "intelektuálnějšího". :D Moc jsem toho zatím nestihla a jediná, která mě teď napadá, je Pokání od Iana McEwana. Pořád ji mám a hodlám se jí prokousat až do konce za každou cenu. Pravdou ovšem je, že se mi čte neuvěřitelně těžko a začátek mě neskutečně nudil. Pak se děj začal trochu rozjíždět a tak jsem se rozhodla dát jí ještě šanci (film si schovávám na potom). Možná pak budu mluvit jinak, ale moc tomu nevěřím. A začínám pochybovat o tom, že nápad pustit se do Betonové zahrady (který mě popadl jako první a díky němuž jsem dospěla k Pokání ještě dřív) je dobrý...

12. prosince 2010

Day 25 – Favorite stores to buy clothes from

Poslední měsíce jsem si zvykla na Orsay, kde vždycky najdu nějaký krásný kousek a taky jsem tam nechala už hromady peněz. Navíc mě ti zrádci ukecali ke zřízení zákaznické karty a posílají mi od té doby jednu slevu za druhou, které ani nestíhám využívat a chodím tam proto o to častěji. Jo, pěkně si to spočítali. :D Takže tenhle obchod nikdy behěm nákupů nevynechám a pokaždé si něco odnesu.

11. prosince 2010

Day 20 - Day 24

Nestíhám, nestačím...

Day 20 – What would you do if you´d become rich

Nikdy jsem si nepřála být nějak extra bohatá, protože nevím, co bych s těma penězma dělala. Snad se akorát bála, že mi je někdo ukradne nebo zkrachuje banka. :D Myslím, že je s tím víc starostí než potěšení a pokud se opravdu jedná o hodně velkou částku, stejně ji člověk utratit nedokáže, takže k čemu to? Ale asi odbočuju od tématu... Zkusím to trochu jinak - na co bych si přála mít peníze. Na auto, který by se mi teď víc než šiklo na cesty do práce, na delší pobyt v Itálii, po kterém opravdu toužím a jinak mi asi nic nechybí. Pak už bych jen jako ostatní mohla "zvelebovat" život lidem, které mám ráda. :)

Day 21 – What was your best holiday ever

Můžu říct něco jiného než Paříž? Nemůžu. Snila jsem o ní roky předtím, než jsem se tam konečně dostala a po návratu domů jsem chtěla zpátky ještě víc než dřív. Těch pár dní mi zdaleka nestačilo, přestože to byl nádherný nepopsatelný zážitek a nic bych neměnila. Jen bych si všechna ta místa, která jsme navštívili, užila víc. Takže opakovat tolikrát, abych na ně měla dostatek času. :) Paříž navždycky zůstane mojí nejkrásnější dovolenou.

Day 22 – If you were a teacher, what subject would you teach

Předně, nikdy bych učitelkou být nechtěla, protože bych na to neměla nervy. Stači mi ty zážitky z doslechu... Ale když už, tak bych si přála učit italštinu. Ale nejdřív se ji na to dostatečně naučit.

Day 23 – Five words or phrases you use too often

Hm... (to ještě není to slovo) Boha jeho - to používám hodně často, údajně už od základní školy; mazec; no jé... Další mě nenapadají, fakt nevím.

Day 24 – If you could change your first name, what would you change it to

Moje jméno se mi nelíbí ani trochu, na druhou stranu musím uznat, že jsou i horší. Vždycky se mi líbila Adéla a hrozně se mi líbí Natálie, ale k sobě si ani jedno nedokážu představit. Kdybych měla možnost si ho změnit, bylo by to na dlouhé přemýšlení. :) Navíc naši to jméno milují, takže bych si ho nejspíš kvůli nim nechala.

6. prosince 2010

Day 16 - Day 19

Day 16 – What did you want to be as a child

Klasika, jako spousta dětí, nebo možná jen holek, jsem si přála být učitelkou. Ale nutno dodat, že mi to vydrželo celkem dlouho. Ještě v devítce jsem se rozmýšlela, jestli nejít na pedák a pak do školky, ale bylo mi to rozmluveno s tím, že školek je čím dál míň a neseženu po škole práci... Tím mé sny o této kariéře skončily, ale dneska jsem docela ráda. Asi bych na učení neměla nervy. Se sestřenkou jsme si taky často hrály na prodavačky, i když tohle povolání mě nikdy nijak nelákalo. Jinak, co se mi vybavuje, už jsem vždycky chtěla být jen kancelářskou krysou a to mi vpodstatě zůstalo dodnes. :D

Day 17 – Favorite painter or painting

V tomhle oboru se absolutně nevyznám a nejspíš bych se i ztrapnila, jak málo malířů a významných děl znám. Takže se do toho radši nebudu zamotávat a dám toho, kdo mě napadl jako první a tím je Josef Lada.



Day 18 – The nicest part of your body

Hm... Tak tohle je pro mě dost záludná otázka, protože se mi na mně samotné snad nikdy nic nelíbilo. Ale asi to budou oči, na ty jsem si dosud ještě nestěžovala. :)

Day 19 – Three things you hate doing

1) když někam přijdu pozdě (hlavně, když to nemůžu ovlivnit)
2) vysávání
3) zvláštní, nic dalšího se mi nevybavuje... pokud na to časem dojde, doplním

5. prosince 2010

Young Adam

Režie: David Mackenzie
Odkaz: http://www.csfd.cz/film/45159-adamovo-tajemstvi/

Když jsem tenhle film viděla poprvé, myslela jsem, že už se na něj nikdy víc nepodívám. Ale nevydržela jsem to a když jsem si dělala pořádek ve filmech a vypalovala ty, které chci mít po ruce, musela jsem mezi ně zařadit i Young Adama. Prostě jsem si na něj vzpomněla a dostala neuvěřitelnou chuť si ho znovu pustit. Není to totiž špatný film, to právě naopak, ale není to prostě film, který by vyloženě lákal ke shlédnutí. Má ponurou atmosféru, leckomu nemusí být sympatický hlavní hrdina (stačí si přečíst komentáře) a snad ani příběh samotný. Mě si ale nakonec i přes počáteční nedůvěru, obmotal kolem prstu. Proto jsem se rozhodla sem o něm po druhém shlédnutí napsat. Myslím si, že velmi nezaslouženě sklouznul do kategorie filmů nižší kvality...
Je to totiž skvělý film, ať si říká kdo chce co chce. Má hloubku a podle mě i silný příběh, který v něm bohužel ne každý musí najít... Nedokážu Joeovi vyčítat jeho "přelétavost", ani mu klást za vinu konec vztahu, který pro něj zjevně hodně znamenal a také ho poznamenal. Je to prostě mladý kluk hledající své místo pod sluncem a nakonec je zřejmé, že ani on není tak špatný, jak se zdá. O hereckých výkonech netřeba mluvit a i když je tu Ewan absolutně hot!, hot!!, HOT!!!, není jediným, kdo ten film dělá nezapomenutelným a hodnotným. Jednu věc si ale stejně nemůžu odpustit: je to zatím beze sporu nejlepší herecký výkon, jaký jsem od něj viděla.
Kdosi napsal, že vzhledem k hodnocením se do tohohle filmu pustí nejspíš jen fanynky Ewana McGregora (a já přiznávám, že nebýt jeho fanynka, taky se k němu asi nedostanu) a že pro ty to bude spíš léčba šokem. Pro mě nebyla a myslím, že pokud je někdo skutečně jeho fanynkou, zná i jeho nekomerční filmy a pak nemůže být zaskočen. Hrozně bych si chtěla přečíst knížku, která byla předlohou filmu, ale pochybuju, že se mi ji podaří sehnat... :( Každopádně Young Adam není filmem, který se dá jednoduše vymazat z mysli, bude mi tam "strašit" pořád a určitě zase jednou dostanu nepřekonatelnou chuť si jej pustit.

2. prosince 2010

Day 15 – Five things you´re afraid of

Smrti, uzavřených prostor, hadů a pavouků (a podobné verbeše), jít sama potmě kdekoliv, samoty obecně.

1. prosince 2010

Day 14 – Something you’re addicted to

Na prvním místě rozhodně hudba a psaní, za nimi potom knížky a filmy. Kdybyste se mě zeptali, co zrovna dělám, v 99 % případů by to byla jedna z těchto věcí. Pokud pominu oblíbené činnosti, tak jsem taky závislá na své rodině nebo na čokoládě (já vím, je blbý dávat takhle rodinu a čokoládu za sebe, protože na té rodině samozřejmě visím mnohem mnohem víc, ale zrovna to tak vyšlo no...). Hm... asi toho bude víc, ale už mě nic nenapadá. :)

30. listopadu 2010

Day 13 – Favorite season and why

Přemýšlela jsem nad létem, ale asi to bude jaro. Miluju to období, kdy se příroda zase začíná probouzet, vzduch krásně a čerstvě voní, kvetou stromy, začínají zpívat ptáci a jsou Velikonoce. Pokaždé mám pocit, jakoby všechno staré bylo odpouštěno a zapomenuto a začínalo se zase s čistým štítem, což je pochopitelně hloupost. :) Ale aspoň na tu malou chvíli mě tenhle pocit těší. Zima je definitivně pryč a můžu se už těšit na léto.

29. listopadu 2010

Day 12 – What decade do you think you should of been born in

Protože ráda a často koukám na Angeliku, hrozně mě přitahuje doba Ludvíka XIV. V té bych ráda žila, ale určitě ne na trvalo, protože to asi byla doba dost krutá... Ale ty nádherný šaty, doba mušketýrů, galantních mužů (jak kterých), Versailles... to bych si nechala líbit. :) Vždycky bych se ale ráda vrátila do současnosti.

28. listopadu 2010

Day 10 a 11

Day 10 – Three things that you’ve done in your life that you regret doing (or not doing)

Jednu už jsem zmiňovala v minulé Blog Challenge, konkrétně zde, takže to je jedna. K tomu lituju určitě i dalších věcí, ale zrovna teď se mi nevybavují a já jsem hrozně líná přemýšlet...

Day 11 – A sport you love to play or watch

Co se týká koukání, tak to miluji atletiku, hokej a formule 1. Od těchto tří věcí mě nikdo neodtrhne a taky u nich dost křičím. :D Aktivně ráda provozuju bruslení na ledě i na kolečkáčích a miluju plavání.

26. listopadu 2010

Day 09 – Five places you want to visit

1. Ještě jednou Paříž (nebo ne jednou, klidně víckrát)
2. Itálie (Řím, Benátky, Florencie, atd. atd.)
3. Anglie (hlavně Londýn a venkov, taky Skotsko)
4. Irsko
5. Kanada

25. listopadu 2010

Day 08 – If you could be an animal, which one would you choose

Nejspíš nějaký pták, protože tu možnost mávnout křídly, vznést se a lítat, jim děsně závidím. (Jinak ale opeřence zrovna moc nemusím)

24. listopadu 2010

Day 07 – Best and worst job you´ve ever had

Nejhorší byla rozhodně práce v call centru. I čtyři hodiny sedět za počítačem se sluchátkem na uchu, vytáčet jedno číslo za druhým, nutit lidem kreditní kartu a poslouchat jejich protivné odmítání nebo urážky (čemuž se osobně vůbec nedivím), bylo k nevydržení. Tohle nikdy víc a ani nikomu nedoporučuju. I když někdo na to žaludek má...
A nejlepší asi bude ta, kterou dělám teď. Moc jsem toho nevystřídala a během krátkých brigád člověk moc nepochytí. Teď jsem na ekonomickém oddělení jednoho zemědělského podniku moc spokojená. :)

23. listopadu 2010

Day 06 – Five things you can eat everyday

- jogurtová zmrzlina
- čokoláda
- třešně
- loupáčky
- chio big pep

22. listopadu 2010

Day 05 – Your favorite TV show, movie, song and book

TV show - momentálně to asi bude Kraus, možná proto, že se každý pátek těším, jak si zalezu do postýlky a budu na něj koukat a je to spojené spíš s tím pátkem a víkendem než s Krausem :D
Movie - Moulin Rouge (ano, stále se to nezměnilo)
Song - R. E. M. - Loosing My Religion (ano, to se také nezměnilo)
Book - to je těžký říct, protože mám přečteno hlavně od jedné autorky, ale asi to ještě pořád bude Nora Roberts - Tanec větru (teď jsem ale zažraná do Ptáků v trní, takže se to možná brzy změní)

Day 04 – A memory from childhood

Hm... hm... hm... Dětství je docela daleko, tak přemýšlím, která vzpomínka mi z téhle doby uvízla v paměti. Pamatuju si třeba, jak jsme se ve školce prali o tatry, když jsme mohli jít ven na pískoviště a na tyhle doby hrozně ráda vzpomínám. :) Pak si pamatuju dovolenou na Senci na Slovensku, kam jsme pravidelně jezdívali a kdy jsem ještě byla opravdu malinký pišišvor. Nevzpomínám si na nic víc než na to, že jsem na sobě měla úžasný černo žlutý komplet s čepičkou a celý jsem si ho pozvracela. :D (Kromě čepičky) A teď se mi vybavil ještě jeden silný zážitek, na který se nedá zapomenout. Jako menší jsem ráda jezdila na tábory a tam jsme pokaždý hráli takovou připitomělou hru (doufám, že ji někdo nezná a nemá rád :D), která se jmenovala Vláček přátelství. Jeden člověk vždycky chodil uvnitř kruhu, který vytvořili ostatní držící se za ruce, a přitom se zpívalo: "Jede vláček přátelství, kdo má šáteček ten líbat smí. Ó bim bim bim, ó bam bam bam, komu já tu pusu dám." Šátek měl samozřejmě ten, kdo chodil uvnitř, proti směru ostatních, kteří se drželi za ruce. Jakmile se dozpívalo, musel daný ubožák rozprostřít šátek na zem, kleknout si na něj spolu s tím, naproti komu se v tu chvíli zastavil, a dát si s ním pusu. Pokud pominu fakt, že to bylo děsně nehygienické :D, tak to bylo super hlavně, pokud jste se zastavili u někoho, koho jste nesnášeli jen na pohled, natož ho ještě líbat, samozřejmě na pusu. No všichni jsme tuhle "super" hru nesnášeli a děsili se, kdy se zase bude hrát. Pak jsme se celí zoufalí schovávali ve stanu pod postele nebo si vymýšleli, že máme rýmu a nechceme to šířit dále. :D Prostě vskutku nezapomenutelné...

20. listopadu 2010

Day 03 – How you imagine a perfect day

Ráno bych se probudila a někdo by mi přinesl snídani až do postele. Pak bych chvíli lenošila u jídla, nejlépe s knížkou v ruce. Po snídani bych zasedla k počítači a několik hodin psala. Jako relax bych si zaplavala v bazéně a vyšla bych si na procházku se psem, nejlépe v doprovodu někoho, koho mám ráda. Večer bych potom zkoukla jeden z mých oblíbených filmů. Nakonec bych ještě vyrazila někam na koncert nebo si zatancovat, padla polomrtvá do postele a spala do půlky dalšího dne. :)

19. listopadu 2010

Day 02 – Three favourite colors





...protože je pozitivní a uklidňující, připomíná mi jaro, přírodu a je to prostě první barva, kterou jsem kdy milovala...





...protože jsem si na ni z nějakého neznámého důvodu vytvořila závislost, mám strašně moc červených věcí, když jsem si nechávala dělat nový pokoj, barva stěny byla jasná a červená mi zase pro změnu připomíná Vánoce, které mám taky hrozně ráda...





...protože dokáže všechno rozzářit.

18. listopadu 2010

Day 01 – Introduce yourself by ten words

Praštěná, pozitivní, bojácná, melancholická, romantická, přátelská, líná, ukecaná, spravedlivá puntičkářka.

17. listopadu 2010

PBC aneb Puffin's Blog Challenge

Tu poslední jsem sice jaksi nezvládla úplně tak, jak bych si přála, ale možná právě proto se vrhám do další, abych si napravila reputaci a navíc mě to vážně baví. Autorem téhle challenge je Puffin a já doufám, že nebude vadit, když se připojím. :)

Day 01 – Introduce yourself by ten words
Day 02 – Three favourite colors
Day 03 – How you imagine a perfect day
Day 04 – A memory from childhood
Day 05 – Your favorite TV show, movie, song and book
Day 06 – Five things you can eat everyday
Day 07 – Best and worst job you´ve ever had
Day 08 – If you could be an animal, which one would you choose
Day 09 – Five places you want to visit
Day 10 – Three things that you’ve done in your life that you regret doing (or not doing)
Day 11 – A sport you love to play or watch
Day 12 – What decade do you think you should of been born in
Day 13 – Favorite season and why
Day 14 – Something you’re addicted to
Day 15 – Five things you´re afraid of
Day 16 – What did you want to be as a child
Day 17 – Favorite painter or painting
Day 18 – The nicest part of your body
Day 19 – Three things you hate doing
Day 20 – What would you do if you´d become rich
Day 21 – What was your best holiday ever
Day 22 – If you were a teacher, what subject would you teach
Day 23 – Five words or phrases you use too often
Day 24 – If you could change your first name, what would you change it to
Day 25 – Favorite stores to buy clothes from
Day 26 – Book you´ve read but you didn´t like
Day 27 – Five items you’d grab in a fire
Day 28 – Career/life goals
Day 29 – A dream you´ve dreamt recently
Day 30 – Top five things you want to do before you die

Poco di nuovo

Už to chtělo změnu... Pokud možno něco jednoduchého a hodně červeného. Nic takového podle mých představ jsem nenašla a tak jsem si pomohla sama. Trvalo to dlouho, ale teď jsem spokojená a myslím, že se sem zase nějakou dobu budu ráda vracet a kochat se pohledem na nový vzhled. :) Snad i někteří z vás...
Ale to není jediná novinka. Ode dne, co mám novou práci, se sem chystám něco napsat, ale pořád se k tomu ne a ne dostat. Nejdřív jsem si říkala po prvním týdnu, pak po prvním měsíci, nakonec po první výplatě, a nevyšlo ani jedno. Dneska jsem na tomhle blogu konečně zase trochu zapracovala a tak jsem se to rozhodla vzít jedním vrzem. Mám za sebou měsíc a půl v práci a ještě pořád jsem moc spokojená. (Jak prohlásila mámina kamarádka: šťastný to člověk.) Povětšinou chodím do práce ráda, nijak tam netrpím a vstávání o půl paté taky zvládám (protože to není denně :D). I tak jsem vděčná, když mi čas od času táta půjčí auto a já si můžu přispat "až" do půl šesté... Jinak se snažím pomalu rozkoukávat a pochytat co nejvíc informací, abych si už nepřipadala jako ten přiblblý nováček, který často nemá nejmenší tušení, o čem je vlastně řeč. :D Ale cítím, že se to lepší a to mě hrozně těší. Snažím se být pyšná na to, že jsem se zařadila do zástupu pracujícího lidu a nesedím jen tak nevyužitě doma, protože to už mě nebavilo. Můžu si škrtnout jednu povinnost a soustředit se zase na něco jiného, čeho bych ráda dosáhla. :)
Kromě pracovního života jsem taky stihla menší výlet se ségrou na Špilberk, který byl hrozně prima a už se těším na to, až podnikneme vánoční nájezd na obchody. Snad nám nic nezkříží plány a vyjde to, je to jedna z mála věcí, ke kterým se v blízké budoucnosti upínám. Taky jsme s našima a babi vyrazili na Mrazíka na ledě a musím říct, že to bylo opravdu bomba. Kdo neviděl, doporučuji to rychle napravit, protože jak pronesla moje máma: Myslím, že tohle by měl každý vidět, než umře. :D Ale vážně, nemělo to chybu a plně naplnilo moje očekávání, klidně bych šla za rok znovu, mít tu možnost.
Tak a teď se jdu zase přemlouvat k tomu, abych se konečně dokopala k pokračování v psaní příběhu. Ta podzimní atmosféra všude kolem mě už začíná štvát. Už aby bylo zase jaro...

6. listopadu 2010

Dokončení Blog Challenge

Tak tohle mi sice hrubě nevyšlo, ale protože nemám ráda nedokončené věci, vezmu ten zbytek jedním vrzem.

Day 21 - A picture of something that makes you happy


Dá se říct, že hudba mě občas drží při životě a rozhodně mě dělá šťastnou, to často. Tohohle chlapa miluju se vším všudy a jeho hudbu stokrát tolik.

Day 22 - What makes you different from everyone else

Nic mě nenapadá... To by asi musel říct někdo jiný, kdo mě zná. :)

Day 23 - Something you crave for a lot

Hrozně bych si přála jednou odjet do Itálie a zůstat tam. Vím, že by mi všechno tady šíleně chybělo, rodina nejvíc, ale je to prostě pořád můj tajný sen, kterého se kdoví proč nechci vzdát a sním o tom hodně často.

Day 24 - Your fear(s)

Tak těch je... Dost se bojím smrti a nejvíc se bojím toho, že přijdu o někoho z mých blízkých, protože jsem to poslední dobou zažila tolikrát, že se toho začínám děsit víc než čehokoliv jiného.

Day 25 - What I would find in your bag

Tak ji prohrábnem a uvidíme:
  • jízdní řád(y)
  • papírové kapesníky
  • peněženka a doklady
  • mobil
  • deštník
  • moje milovaná mp3
  • pilníček, zrcátko, labello, lesk na rty, náplasti a podobné serepetičky, bez kterých se většina ženských neobejde
  • žvýkačky
  • pepřák
  • igelitka, která se vždycky šikne
  • většinou se tam najde i nějaká knížka nebo učebnice italštiny
  • a někdy i něco víc podle příležitosti :)

  • Day 26 - Your favorite memory

    Těch je hrozně moc, nedokážu vybrat jednu, ani deset...

    Day 27 - Your favorite internet friend

    Nicol... Mimochodem, Dinny, hrozně moc ti děkuju, že jsi nás dal tehdy při psaní Valley dohromady. :)

    Day 28 - A YouTube video



    Day 29 - In this past month, what have you learned

    Díky práci hromadu věcí o zemědělství, o kterých jsem neměla nejmenší tušení. :D A je mi jasné, že nevím zdaleka všechno.

    Day 30 - Whatever tickles your fancy



    Gigi D'Agostino - Wellfare

    Killingtime is just one way
    Hangin' on to yesterday
    Thinking what tomorrow
    Has planned for me

    Today i know how to live my life
    And i'm gonna do what i wish
    Gonna make the world move along
    With me

    I wanna see the sun that shines
    Above the mountains white with snow
    Look at the trees, the way they grow
    The rivers flowing by

    I wanna look up to the sky
    And let my head wirl in the blue
    There is no need to follow rules
    But only time to play

    I wanna feel...
    La la la la
    La la la la

    17. října 2010

    Day 18, 19, 20

    Day 18 - Plans/dreams/goals you have

    Plans/goals - Asi nic moc zvláštního... Většina mých plánů se teď váže k pracovnímu životu a to se mi tu nechce rozepisovat. Kromě toho bych taky ráda zajela za ségrou, protože to dlouho plánujeme a dlouho jsem ji neviděla.
    Dreams - Ty se vážou k cestování. Chtěla bych si zajet do Londýna, Skotska, Irska, Říma a nejlépe v Itálii strávit o něco víc času, než jen pouhou dovolenou. Jenže to už je dneska skutečně jen v sekci dreams...

    Day 19 - Nicknames you have; why do you have them

    Nejčastěji používám Enamorandos (z čehož se později vyvinulo zkrácené Enny). Nikdy jsem původ téhle přezdívky nevysvětlovala a ani nebudu, protože se mi o tom zkrátka nechce mluvit. Váže se to k uzavřené minulosti. Jinak občas používám "zkomoleniny" vlastního jména, jako třeba Paola, Paulia, atd...

    Day 20 - Someone you see yourself marrying/being with in the future

    To teda těžko říct. :D Z toho by mohl být taky pěkný román, takže jednoduše: nechám to osudu.

    12. října 2010

    Day 15, 16, 17

    Nekašlu na to, ani nezapomínám, jen prostě nestíhám. Je to totiž tak, že když jsem s tímhle začala, neměla jsem ještě práci, kterou teď už mám, domů se vracím pozdě a vstávám brzy, takže si toho volna pro sebe moc neužiju a o víkendech se ho zase snažím využít maximálně. Toť snaha o ospravedlnění... Mám velký rest a tak to teď budu brát po třech, dokud se nedostanu tam, kde mám skutečně být.

    Day 15 - Put your iPod on shuffle: First 10 songs that play

    iPod sice nemám, ale mám svoji milovanou mp3, kterou jsem dostala od brášky na vánoce a kterou nedám z ruky. Ta k tomuhle účelu myslím dost dobře poslouží.

    1. Kate Ryan - Desenchantee
    2. Stereophonics - I Wouldn't Believe Your Radio
    3. Queen - Don't Stop Me Now
    4. Al Bano Carrisi & Romina Power - Felicità
    5. Gipsy Kings - Bamboleo
    6. Milow - Ayo Technology
    7. Mando Diao - Dance With Somebody
    8. Horkýže Slíže - Lesbiens and Gays Song
    9. Prezioso - Voglio Vederti Danzare
    10. Tři mušketýři (muzikál) - Přátelství na třikrát


    (Ani jeden Gi, no to mě podrž...)


    Day 16 - The person you miss the most

    Dědeček.

    Day 17 - Someone you would want to switch lives with for one day and why

    Dumám, dumám... Vůbec nikdo mě nenapadá. Asi jsem spokojená tam, kde jsem, nebo spíš tím, kým jsem, nechtěla bych být někým jiným. Chtěla bych se sice jednou dostat někam jinam, ale být přitom pořád sama sebou.

    5. října 2010

    Day 14 - Your favorite quote

    Vůbec netuším, kdo a kdy tohle vyslovil a jestli je to "quote" v tom pravém slova smyslu, ale je moje oblíbená, souhlasím s ní a taky jsem příliš vyčerpaná, abych přemýšlela nad něčím jiným. (A za to slovo se omlouvám):

    Když nejde o život, jde o hovno.

    Day 13 - A photo of you taken over ten years ago

    Tentokrát jsem v tom opravdu nevině. Včera mi nečekaně kleknul počítač a jelikož na noťásku žádné staré fotky nemám, natož abych ho měla propojený se scannerem, nemohla jsem ji sem postnout. Takže tady je:

    3. října 2010

    Day 12 - A song that makes you cry (or nearly)

    Tak to je pořád stejný a pořád netuším proč přesně: Gotthard - Heaven


    2. října 2010

    Day 11 - Something you regret

    Litovala jsem v životě hodně věcí, takže teď přemýšlím, co významného to bylo naposledy... Už vím. Je mi hrozně líto, že jsem "proflákala" studium na výšce bez toho, abych se v rámci něj podívala někam ven do zahraničí, odnesla si zážitky a zlepšila anglinu. Měla jsem možnost, jenže jsem byla moc líná, málo odvážná a pak v tom byl taky jeden člověk... Teď bych to chtěla napravit, ale je pozdě, protože studium skončilo a příležitost zmizela v nenávratnu.

    Day 10 - Songs you listen to when you are Happy, Sad, Bored, Hyped, Mad

    Ok, střelím to, protože ke každé možnosti by mohlo být hned několik písniček.

    Happy - Leo Aberer - Wann Geda
    Sad - Rudolf Hrušínský - Šel jsem světem
    Bored - Gigi D'Agostino - Bolero
    Hyped - nedokážu si pod tím slovem nic představit, takže nevím... Pokud mi to někdy někdo přeloží a vysvětlí, ráda odpovím :)
    Mad - Peter Nagy - Krásný zadok

    30. září 2010

    Day 09 - Something you're proud of in the past few days

    Musím říct, že opravdu pyšná jsem na to, že se mi konečně podařilo sehnat práci. I když je to tak trochu chlubení cizím peřím, protože jsem to rozhodně nedokázala sama... Ale mám z toho strašně fajn pocit, který momentálně nepřeváží nic jiného, na co bych mohla bych pyšná.

    29. září 2010

    Day 08 - Short term goals for this month and why

    1) Konečně se dokopat a dělat tenhle blog challenge denně a ne vždycky narychlo několik dní najednou.
    2) V tomhle měsící toho už asi moc nestihnu, ale pokud se týká října, chtěla bych si zajít k holiči, což plánuju už pár týdnů, koupit lístky na hokej a taky ho absolvovat, oběhat všechno potřebné, abych se ze škatulky "nezaměstnaný" konečně plně přesunula do mnohem méně depresivní škatulky "zaměstnanec", zvyknout si na vražedné vstávání v půl páté, přečíst všechny knížky, které jsem si nedávno přinesla z knihovny, vrátit se k psaní nového příběhu (chudáček už je dlouho na vedlejší koleji :( ) a vrátit se k učení italštiny dřív, než zapomenu i ty základy, které jsem si doteď osvojila.

    Day 07 - A picture of someone/something that has the biggest impact on you

    Ani tady nijak nepřekvapím. Je to moje rodina a asi vždycky bude. Jen jejich "picture" sem dávat nebudu, protože nemám jejich souhlas a ani o něj nebudu žádat. :) Navíc na ně asi stejně není nikdo zvědavý. :D

    Day 06 - Favorite super hero and why

    Ok, nechce se mi moc přemýšlet, takže volím první možnost, co mě napadla. Pokud to má být opravdu superhrdina, v reálném světě neexistující, pak určitě batman. Možná s tím má co do činění Tim Burton. No... asi určitě, protože komixy jsem nikdy nečetla a nebýt jeho filmů, asi bych si tuhle postavu nikdy tolik neoblíbila. Na závěr ale musím podotknout, že ho mám ráda jen v podání Michaeal Keatona, max. Vala Kilmera. Clooneyho nesnesu a Bale... ne, taky mi k srdci nijak nepřirostl. Batman u mě prostě byl a bude hlavně Michael. A proč ho mám ráda? Asi proto, že mě děsne bere ten jeho obleček... :D Taky proto, že má vždycky po boku věrného Alfreda (který je mimochodem dokonale obsazený ve všech filmech), má skvělý vychytávky, skvělý auto a protože má sexy hlas.

    26. září 2010

    Day 05 - A picture of somewhere you've been to

    Tak tohle je taky jasná volba a vzhledem k fotce asi nepotřebuje další komentář... :)

    Day 04 - A habit that you wish you didn't have

    Jednoznačně dělání věcí na poslední chvíli. I když se mi práce ve stresu mnohokrát osvědčila, nesnáším to na sobě a chtěla bych se toho zbavit. Jenže jsem v tomhle zjevně naprosto nepoučitelná...

    24. září 2010

    Day 03 - Your favorite movie

    My favorite movie... Hm, vždycky jsem si myslela, že je to Střihoruký Edward, ale nebyla to pravda, protože hodně dalších filmů jsem měla ráda stejně a koukala na ně se stejnou chutí a potěšením jako na Edwarda. Takže jsem vlastně nejoblíbenější film neměla (ale ono favorite je jen oblíbený, co? No nic...). Tenhle stav trval přesně do... (*pátrá v paměti i všemožných dalších zdrojích*) ... tak asi do července loňského roku, nebo zhruba. Od té doby už nejoblíbenější film mám a je to jednoznačně Moulin Rouge. Ten film mě prostě totálně strhnul... Miluju Paříž, miluju tu atmosféru, miluju zpívajícího Ewana, miluju i zpívající Nicole (sakrblé!), miluju ten příběh, miluju ty kostýmy, miluju všechny ty šílený postavičky, miluju řvát u toho závěru, jakoby se měl zbořit svět... já prostě miluju tenhle film se vším všudy. A jak už je uvedeno u komentu k Moulin Rouge, který jsem sem kdysi psala: Come what may, I will love it until my dying day...

    Day 02 - A photo that makes you happy

    Včera to nějak nevyšlo, v té euforii jsem na to docela zapomněla, ale tak dneska to napravím... Musím říct, že sestavit tu patnáctku "zajímavostí" ohledně mé osoby se sice zdálo těžký, ale pořád to nebylo nic proti tomuhle. Jsou miliony fotek a obrázků, které mi dělají radost a vykouzlí úsměv na tváři, takže najít jeden byl neřešitelný úkol. Nakonec jsem se rozhodla pro svoje "miminko", protože tu fotku miluju a i když ho občas proklínám, nedokážu si představit, že bych ho neměla. Navíc mi pořád zvedá náladu i "naživo". :) Je to prostě slunce mého života. :D

    22. září 2010

    Day 01 - 15 interesting facts about yourself

    Patnáct nikdy nemůžu dát dohromady... :D Takže většina z toho budou blbosti. Ale furt lepší než nic.

    1. Nesnáším přijít někam pozdě a nesnáším, když to dělá kdokoliv jiný.
    2. Mám klaustrofobii... Raději si vyběhnu třeba patnáct pater než vlézt do výtahu.
    3. Děsí mě představa pohřbení zaživa (možná s tím má dost společného bod 3). Proto už teď vím, že se rozhodně nechám spálit. :D
    4. Jsem schopná přežít spíš bez vody než bez hudby.
    5. Dělám všechno na poslední chvíli (jako třeba když teď o půl jedenácté píšu tenhle příspěvek :D), ale vždycky mi to pak líp myslí i vychází.
    6. Mám ségru, o které jsem posledních jedenadvacet let nevěděla. :D
    7. Miluju psaní, i když slohovky byly jedna z věcí, které jsem ve škole nenáviděla úplně nejvíc.
    8. Jsem naprosto levá na všechny sporty a nemám talent ani na nic jiného.
    9. Nepiju kafe a alkohol, protože mi ani jedno z toho nechutná.
    10. Vždycky se pro něco nadchnu, ale pak už mě to nikdy nepustí (což by asi mělo), takže bych potřebovala, aby měl den minimálně padesát hodin, abych všechno stíhala.
    11. Miluju rvačky. (pokud nejsem účastník)
    12. Miluju Itálii a všechno s ní spojené, takže se často opájím představou, že se tam vážně jednou odstěhuji a budu tam žít. Ačkoliv bez své rodiny bych nemohla existovat.
    13. Jsem hrozný strašpytel a nerada se bojím, ale současně miluju horory.
    14. I ve čtyřiadvaceti letech spím se spoustou plyšáků.
    15. Jsem naprostý blázen a pořád se směju, i když je to naprosto nevhodné.

    21. září 2010

    Blog Challenge

    KlaPi, proč to děláš? :D Tak jo... Snaha odolat a nezapojit se byla vážně urputná. :D Jenže já jsem prostě pro každou blbost (i když je vlastně úplně zbytečná) a navíc se v posledních dnech potřebuju konečně zabavit jinak než hledáním práce a objížděním výběrových řízení a pohovorů, na kterých se nakonec stejně ukáže, že obsah inzerátu se ani v nejmenším neshoduje se skutečnou náplní práce... Navíc jsem sem dlouho nic nenapsala, i když mám v hlavě spousty nápadů a plánů. Potřebuju nutně odreagování, jinak se asi brzy zhroutím a tohle je dokonalá výzva, donutí mě to zase tenhle blok trochu oživit a možná se na tom povezu i potom. 30 dní je dost, tak snad to dotáhnu do konce... Už jen na zítřek mě čeká hodně náročné přemýšlení. :D

    Day 01 - 15 interesting facts about yourself
    Day 02 - A photo that makes you happy
    Day 03 - Your favorite movie
    Day 04 - A habit that you wish you didn't have
    Day 05 - A picture of somewhere you've been to
    Day 06 - Favorite super hero and why
    Day 07 - A picture of someone/something that has the biggest impact on you
    Day 08 - Short term goals for this month and why
    Day 09 - Something you're proud of in the past few days
    Day 10 - Songs you listen to when you are Happy, Sad, Bored, Hyped, Mad
    Day 11 - Something you regret
    Day 12 - A song that makes you cry (or nearly)
    Day 13 - A photo of you taken over ten years ago
    Day 14 - Your favorite quote
    Day 15 - Put your iPod on shuffle: First 10 songs that play
    Day 16 - The person you miss the most
    Day 17 - Someone you would want to switch lives with for one day and why
    Day 18 - Plans/dreams/goals you have
    Day 19 - Nicknames you have; why do you have them
    Day 20 - Someone you see yourself marrying/being with in the future
    Day 21 - A picture of something that makes you happy
    Day 22 - What makes you different from everyone else
    Day 23 - Something you crave for a lot
    Day 24 - Your fear(s)
    Day 25 - What I would find in your bag
    Day 26 - Your favorite memory
    Day 27 - Your favorite internet friend
    Day 28 - A YouTube video
    Day 29 - In this past month, what have you learned
    Day 30 - Whatever tickles your fancy

    18. srpna 2010

    Top filmové rvačky

    Dneska jsem si zase jednou pustila Pride and Glory a když jsem si jako obvykle lahodila u závěrečné bitky Eda s Colinem, napadlo mě sestavit menší žebříček těch nejlepších filmových rvaček. Ty já totiž vyhledávám, netuším proč, ale jakmile se ve filmu schyluje k bitce, pokaždé mi to vykouzlí úsměv na tváři, zkrátka je miluju (a nejen ve filmu). Je mi jasné, že v tomhle výčtu jsem určitě na nějakou skvělou zapomněla (kromě té, kterou miluju nejvíc), ale jsou zde ty, na které jsem si vzpomněla právě teď a které pro mě stojí za to. :)


    8. - The Big Fish (Ed vs. Don) - Scéna, kdy jde Ed požádat o ruku dívku svého života, která je už jaksi tak trochu zasnoubená, takže její snoubenec Don si to s ním přijde ručně vyřídit. Vlastně celou tu scénu mám ráda, nejen závěrečnou rvačku. Ale ten poslední Ewanův úsměv prostě stojí za to. (rvačka kolem 4:13)



    7. - A Life Less Ordinary (Robert vs. ochranka) - Takhle to má vypadat, když si to jdete se šéfem vyříkat z očí do očí. Koho by taky nenaštvalo, když ho vymění za obyčejnýho robota. :D Ne tak úplně rvačka v pravém slova smyslu, ale za zmínku stojí.



    6. - Matrix (Neo vs. Morpheus) - Trochu klišé, protože tahle scéna rozhodně byla dělaná pro to, aby diváka chytla a z Matrixu by se dalo vybrat spousta jiných, i tak jsem vybrala tuhle. Protože Neo a Morpheus jsou prostě ti dva nejdůležitější a protože je to jejich první a zároveň poslední souboj. :)



    5. - Troy (Hector vs. Achilles) - Souboj Hectora s Achillem. Tak ten mám hrozně ráda a zároveň je mi z něho pokaždé smutno, protože mému srdci je rozhodně blíž Hector. Nejlepší záběr, kdy kamera přejíždí pod Achilleovým mečem směrem k němu a přitom to tak skvěle "zasviští"... A skutečně vážně nesnáším Orlanda Blooma za to, že tohle celé způsobil. :D



    4. - Jestli se rozzlobíme, budeme zlí (Kid a Ben vs. banda chlapů) - Bud Spencer a Terence Hill, nezapomenutelná dvojka. Tahle scéna s bitkou v tělocvičně skoro stejně dokonalá jako scéna se sborem. :D A navíc doprovázená mojí oblíbenou písničkou z tohohle filmu. Jo, hoši, provokovat se holt nemá...



    3. - Bridget Jones's Diary (Daniel vs. Mark) - Stupně vítězů :D V tomhle videu (které jde bohužel přehrát jen na youtube) jsou obě rvačky Daniela s Markem, ale ta druhá podle mě už nemá tolik šťávy, co ta první. Ta je jedním ze stěžejních momentů celého filmu a stejně jako u výše uvedené skvělý hudební doprovod.



    2. - The IT Crowds (Douglas vs. April) - Skvělý seriál nejen pro ajťáky a tahle část (3x04) celkově hooodně povedená. Díl, ve kterém si Douglas omylem začne se ženou, která dříve bývala muž. Když to později zjistí, asi se jeho reakci nikdo nemůže divit. Matt Berry jako Douglas prostě úžasný a April se svými dělovkami neméně. :D You, bastard!! :D



    1. - Pride and Glory (Ray vs. Jimmy) - A tohle už je ta, kterou jsem několikrá zmiňovala (bohužel taky k přehrátí jen na youtube). To nejlepší vyřizování účtů, jaké jsem kdy viděla a zase parádní hudební doprovod. Ed a Colin alias Ray a Jimmy, oba skvělí, oba mí oblíbenci, tahle rvačka bude mít prostě vždycky náskok. Jimmy si za svoje chování rozhodně pár do zubů zasloužil. :D

    13. června 2010

    Ukaž, jak se chlašče!

    Včera k nám po hrozně dlouhé době konečně zavítal na návštěvu strejda. Jelikož měl dorazit už v březnu, ale kvůli spoustě věcí se to pořád odkládalo, měla jsem hroznou radost. On je to totiž takový ten typ, který dokáže udělat srandu za naprosto každé situace, takže jsem se zas těšila jak malá, jak nám zpříjemní víkend. A protože jsem v pondělí udělala státnice, spojili jsme to rovnou i s oslavou téhle události (původně to byly máminy narozeniny, což zůstalo jako hlavní důvod) a já si koupila velký šampáňo, abych ho mohla bouchnout a nastříkat na všechny přítomné. Tahle činnost mě totiž neskutečně fascinuje (už jsem tu několikrát říkala, že jsem potrefená) a měla jsem ji slíbenou. Každopádně u příbuzenstva to vyvolalo nečekaně velkou odezvu a všichni měli hrozný zájem na tom si mě fotit nebo natáčet. Ale proč ne... Takže jsme se pěkně nabaštili (první letošní grilování!) a pak se přesunuli na náš krásný pěstěný trávník, kde jsem si otevřela šampáňo a stříkala a stříkala... dokud nedostříkalo. Pak jsem do sebe pouze v rámci téhle události šampus naklopila, ve snaze dopít zbytek. Jenže já šampus tak nějak nepiju, což se ukázalo jako menší problém, protože ještě v kombinaci se smíchem ho skončila velká část nakonec opět na trávníku. To samozřejmě okolo stojící "publikum" nemohlo přenést přes srdce. Bylo na mě použito pár nechvalných označení, až se mě nakonec jediný strejda zastal s tím, že když nepiju, tak nepiju, načež mi sebral láhev z ruky a předal ji své ženě. "Ukaž, jak se chlašče!" Teta se chopila šampusu a názorně předvedla. Po ní se stejného úkolu ujal i zbytek rodinky, protože můj úspěch musel samozřejmě každý z nich zapít. Až se za všeobecného hlaholu a povzbuzování zbytek šampáňa vychlastal a pokračovalo se dál v předchozí zábavě. Každopádně tahle strejdova hláška opět vejde do rodinné historie, stejně jako pro mě zřejmě celý ten den. Škoda, že tím asi definitivně končí jedno krásné období... Ale i tak - na zdraví!



    8. června 2010

    Long Way Round

    Potkalo mě nehorázné štěstí a tak se stalo, že mám své vysokoškolské studium definitivně za sebou. Nemůžu říct, že by se mi po těch týdnech stresu neulevilo, ale stejně je mi trochu smutno. Ještě v době stresů jsem tu slíbila, že se s vámi podělím o jistou činnost, která mi dodávala klidu. No a byla to právě tahle série s názvem "Long Way Round". Těch deset večerů, které jsem u ní strávila, jsem totálně vypnula a žádné blížící se státnice mě nemohly rozházet. Jj, Ewan mě zkrátka zase dostal. Hrozně dlouho jsem po tom pátrala a pak blbec zjistila, že to mám přímo před nosem. No to jsem celá já... Ale dopátrala jsem se, což bylo hlavní. Jo... o co jde. Jedná se vlastně o takový dokument, kterak se dva blázni milující motorky rozhodli, že na nich objedou svět. Z Londýna přes Evropu, Asii pak do Ameriky a cílem cesty New York. Dlouho plánovali a pak se vydali na cestu. Jo, a ti dva blázni se jmenují Ewan McGregor a Charley Boorman. (ps: pokud kliknete na nadpis, dostanete se na čsfd s malým infem)

    Jelikož já motorky zbožňuju (a cestování vlastně taky), zakousla jsem se od prvního dílu. Nebo hlavně od třetího, kdy se konečně ti "dva" vydali na cestu. Přes v podstatě "známá" místa v ČR nebo na Slovensku se dostali na Ukrajinu, kde už to bylo zajímavější. Pak přišel Kazachstán a Mongolsko, kde se nám chlapi hodně natrápili. Dokonce se tu rozhodovali, jestli nezměnit trasu a kvůli hrozným cestám a problémům se nevrátit do Ruska, odkud by pak pokračovali podle původního plánu. Po pravdě bych se jim nedivila, ale nevzdali se a putovali přes Mongolsko dál... Do Ruska, kde také přišlo pár problémů... a pak už Aljaška (bože, tam je nádherně!), Kanada (tam taky :D ) a Amerika. Úžasný výlet a pokud jste někdo stejně na motorky a cestování jako já a tohle jste neviděli, jděte do toho.

    Poznáte, jak se žije v jiných částech světa a že já jsem chvílemi opravdu koukala. Nejen na to, v jaké bídě ti lidé žijí, ale taky na to, jak jsou srdeční a přátelští. Stačí jim říct a rádi pomůžou snad s čímkoliv, dokonce vás ubytují u sebe doma a pohostí. :D Kdesi jsem četla, že je to jen výlet dvou zazobanců, nebo něco podobného, ale není to pravda. Je fakt, že nebýt toho týmu, který za sebou měli, bylo by to mnohem těžší, ale i tak se poprali se spoustou nástrah a problémů a rozhodně ani jeden z nich není nafoukaná primadona. Vlastně... ať si každý udělá názor sám. :) Já mám teď rozhodně v plánu nasosat si Long Way Down a zkouknout ji taky. Pro vás přikládám vlastní sestříhané video, kde toho ale moc není (vybírala jsem hlavně humorné nebo těžké chvilky). Trvá sice necelou čtvrt hoďku, ale v tomhle je prostě tolik zážitků, že se to nedá shrnout do žádného "traileru". Tohle se prostě musí vidět...

    18. května 2010

    Edward Norton's movies

    Možná to tu ještě není tak viditelné, ale mám ve zvyku většinou filmy vybírat podle obsazení. Tak se často stane, že narazím na dobrého herce a pak zkrátka jedu jeho filmy jeden po druhém. No a takhle se mi to nedávno stalo s Edem Nortonem. Proto jsem si říkala, že než sem ty filmy házet po jednom, dám je všechny společně, zase tolik jich není (zatím).

    The Painted Veil


    Režie: John Curran
    Odkaz: http://www.csfd.cz/film/201845-barevny-zavoj/
    Můj názor: "Sometimes the greatest journey is the distance between two people." Naomi Watts a Edward Norton v hlavní roli... to jsem viděla jako záruku kvality. Musím ale přiznat, že když jsem ten film viděla poprvé, moc nadšená jsem z něj nebyla. Až po pár dnech se mi to rozleželo a později jsem si ho pustila znovu. Od té chvíle jsem se do něj doslova "zakoukala". Proto, že se odehrává v nádherném prostředí čínské přírody, pro to, co se odehrává mezi těma dvěma, mimo jiné i pro ty herecké výkony (nejen Norton a Watts) a také proto, o čem ten film celkově vypráví. Dodnes nevím, na čí stranu bych se postavila, protože chyba byla dle mého názoru na obou a je dobře, jak to všechno nakonec dopadlo. Ještě bych něco řekla, ale tím bych prozradila konec, takže si to nechám jen pro sebe... Každopádně film, který stojí za zhlédnutí, minimálně pokud jste stejně romanticky založení jako já. ;)
    Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=1oevR8c35Qk

    American History X

    Režie: Tony Kaye
    Odkaz: http://www.csfd.cz/film/5069-kult-hakoveho-krize/
    Můj názor: Tak tohle nebyl film na nedělní odpoledne. :D Na druhou stranu vcelku poučný a díky tomu se mi líbil. Líbil ve smyslu, že to nebyl žádný zbytečný výkřik do tmy, ale ne ve smyslu, že by ve mně zanechal příjemný pocit. Člověk prostě musí dostat na čumák, aby si spoustu věcí uvědomil a otevřel oči. Nortonovi to zde ovšem seklo a rozhodně musím vyzvednout výkon Edwarda Furlonga, protože ten opravdu exceloval. Znala jsem ho jen z Terminátora a tady ukázal, že má v sobě dostatek hereckého talentu. Možná mi v tom filmu připadal i výraznější než samotný Edward Norton. Jednoduše řečeno, kvalitní film s kvalitními herci, ke kterému se doufám ještě někdy dostanu.
    Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=jXaZENPQrsw

    25th Hour


    Režie: Spike Lee
    Odkaz: http://www.csfd.cz/film/5793-25-hodina/
    Můj názor: Po prvních pár minutách jsem myslela, že to vážně vypnu. Nemám totiž ráda vraždění zvířat, ale s tímhle pesanem to naštěstí dopadlo nakonec dobře, takže jsem koukala dál. A tenhle film se mi opravdu regulérně hodně dost líbil. Vynechala bych akorát část, kdy Monty hudroval na záchodě před zrcadlem, kdy řekl asi 100x fuck (což by mi ani tak nevadilo, spíš jak dlouho to trvalo). Nevím, ten účel téhle zpovědi mi nějak nedocvakl a celkově to do toho filmu prostě nesedlo... Ale jinak super. Skvělé prokládání přítomnosti minulostí a skvělý závěr. Sice je fakt, že (jak někdo napsal): "Příběh drogovýho deelera kterýmu bysme snad měli nakonec fandit? Proč to!" Ano, proč to... Udělal jsi blbost a jdi za to sedět, to je fakt. Ale já se tomu fandění stejně neubránila... A abych nezapomněla - vážně skvělý Barry Pepper.
    Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=z-WuU7w3FCk

    Pride and Glory

    Režie: Gavin O'Conner
    Odkaz: http://www.csfd.cz/film/224697-hrdost-a-slava/
    Můj názor: Tenhle jsem měla v plánu už kvůli zapojení Colina Farrella. Bohužel jsem se k němu kvůli jiné odbočce (čti jinému hereckému objevu :D ) dostala až později. A buď sem dávám jen filmy, které se mi líbily nebo mám při výběru štěstí, ale líbil se mi i tenhle. Nemám sice ráda Jona Voighta, protože ho mám zafixovaného v jedné fakt hnusné roli a navíc se na toho člověka prostě nedá moc dívat, ale tady jsem ho tedy holt nějak překousla... Colin Farrell super záporák (což mu jde líp než kladné role imho) a Edward Norton pravý opak. Ten střet mezi nimi táhnoucí se celým filmem mi opravdu lahodil. Navíc tou scénou s rvačkou v hospodě mě ti dva vážně dostali... (já prostě miluju rvačky). Nice. :)
    Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=A2Qu80hRoh4


    Toť prozatím vše, k dalším se snad dostanu později. :) Každopádně si u mě Edward Norton vysloužil slušnou image, až se skoro stydím, že jsem tak dobrého herce v klidu ignorovala...

    16. května 2010

    Nervy na pochodu

    Tak koukám, že je to zase hodně dlouho, co jsem sem naposledy něco napsala. Jenže teď je takový blbý busy období... (měla jsem už jiný než busy??!) Diplomka, potom seminárky a zkoušky a teď pro změnu státnice. Jo, konečně je to trochu klidnější (z hlediska času), ale zároveň vynervovanější. Hlavně poté, co jsem zjistila, že jsem opět dokázala chytit tu nejhorší komisi ze všech, nj, to už je ten můj věčný pech. Ale našla jsem si jednu bezva věc na odreagování, která se tu brzy objeví (brzy může být z mého hlediska i půl roku, pokud zase nebude čas a nálada). Ale ano, mám činnost, u níž si dokážu totálně odpočinout a vypnout, takže i díky tomu mě děsně baví a aspoň někdy jsem v klidu a nic neřeším.
    Tenhle pátek jsem se vypravila do školy na svoji úplně poslední zkoušku (pokud nepočítám tu státní, která mě ještě čeká) a zase to na mě padá. Kromě toho, že jsem byla tak hrozně šťastná, že jsem ji dala (až jsem vyletěla ze školy i s knížkami, které jsem chtěla původně vrátit do knihovny), tak mě současně mrzí, jak rychle tahle studentská léta utekla. Pět let vejšky za sebou, uf... a teď bych se měla vrhnout do další kapitoly svého života, do níž se mi teda ale ani trochu nechce. Přála bych si zase dva měsíce prázdninový relax, dovolenou a pak dalších proflákaných devět měsíců ve škole. Jo, tak tohle už se mi nikdy nepodaří, naprosto šílená představa. Proč já si jen věčně říkám, jak jsem stará a kolik skvělých věcí už mám za sebou? A taky, kolik věcí jsem z nějakých nepochopitelných důvodů propásla?! To je fuk... tohle moje "filozofování" je fakt na provaz.
    Teď bych si ráda do svých chvilek volna přidala další relax v podobě nově rozepsaného příběhu, který jsem začala už před hodně hodně týdny a pak se zasekla z nedostatku času i nálady. Pomalu se rozhoupávám a začala jsem na tom zase dělat (hurá), i když pořád ještě ne tak, jak bych si představovala. Chci psát a nemám čas, chci dělat italštinu a nemám čas, chci zkouknout hromady filmů a nemám čas, chci přečíst hory knížek a nemám čas. A budu mít vlastně někdy na tohle všechno čas? (Navíc pomíjím spoustu věcí, který sice nechci, ale musím a taky na ně nemám čas) Momentálně především na čtení skript, ze kterých mi jde hlava kolem a to jen proto, abych nakonec celý ty zpropadený státnice zvorala a nervovala se nanovo. Bože, jsem to ale optimista! Jenže lepší je řídit se heslem: Čekej to nejhorší, doufej v to nejlepší. A jindy si zase říkám: Když nejde o život, jde o ho..o. Září to jistí a já se přestávám stresovat. Minimálně příští minutu... Jo, ve cvokárně už mi rezervovali pokoj.

    30. dubna 2010

    Ženy v pokušení

    Název: Ženy v pokušení
    Režie: Jiří Vejdělek
    Odkaz: http://www.csfd.cz/film/266611-zeny-v-pokuseni/
    Můj názor:
    Tak pokračujeme v hodnocení filmů, které jsem sem chtěla dát a zatím to ještě nestihla. Kupodivu se mění pořadí původně plánované od těch starších k novějším na od těch novějších ke starším, ale co už... Ženy v pokušení jsou zatím moje poslední filmová zkušenost. Nakonec jsme se rozhodli pro ně, namísto Souboje titánů, protože to je údajně děsná ptákovina. A než dát ty prachy za 3D, to radši risknout nový český film...
    Po zkušenostech s dřívějšími filmy jsem z toho sice taky měla obavu, ale hned z několika stran jsem byla ubezpečena, že tenhle tentokrát opravdu stojí za to. A asi vážně stál. Až na jeden prostý fakt, že se v něm opět objevil Jiří Macháček, který snad hraje všude a začíná se mi docela přejídat... U Žen v pokušení jsem se jednoduše bavila, nic víc, nic míň. Film tohohle typu ve mě zkrátka nemohl zanechat nějakou hlubší stopu. Co musím říct, tak paní Balzerová byla opravdu skvělá, ta role jí sedla jako ušitá. (Ano, to už jsme slyšeli ze všech stran, ale já se musím přidat) Ani jsem si nevybavila doktorku Čeňkovou, ve které ji mám zaškatulkovanou a tohle byla docela jiná sorta. Nebylo to sice nic extra úžasného a nedostalo mě to natolik, jako jiné filmy, ale je to prostě takový milý odpočinkový snímek na pobavení. Něco na nedělní večer, kdy se člověk snaží zbavit myšlenek na začínající pracovní týden, nebo naopak na páteční, kdy touží po té námaze lehnout a vydechnout. :)



    PS: coming soon - The Painted Veil, 25th Hour, Shallow Grave... a možná ještě něco, co se mi časem vybaví :)

    20. dubna 2010

    I Love You Phillip Morris

    Název: I Love You Phillip Morris
    Režie: Glenn Ficarra, John Requa
    Odkaz: http://www.csfd.cz/film/236668-i-love-you-phillip-morris-i-love-you-phillip-morris/
    Můj názor: Musím přiznat, že po poslední návštěvě kina a zhlédnutí Alenky, kdy měl tenhle film soupeřit s dojmy z ní, dost slušný výkon. Taky přiznávám, že jsem se celou první polovinu potají v rožku řehnila, prostě jsem si nemohla pomoct, bylo to tak vtipný a sladký a já asi zrovna měla střelenou. :D Pak začalo jít do tuhého, já se pohodlně vyvalila na sedačce a už ani nedutala. Pokaždé jdu do kina s nějakým očekáváním a tady bylo takové, že tenhle film nejspíš žádná sláva nebude. Oh, jejej, jak jsem se mýlila... Nejenom, že ten film měl myšlenku a nebyl "jen tak o dvou gayích", jak jsem se já domnívala, ale dokonce mě dojal a světe div se, já to těm dvěma fakt hrozně přála. Byli totiž tak roztomilý pár, já je sledovala a usmívala se jako blbec, přesně jak u kdejaké heteroromantiky. Samozřejmě nemám nic proti homosexuálům, ale dívat se na to zrovna nemusím, to byl až dosud fakt. Mám pocit, že trvá dál, ale tihla dva byli prostě k zulíbání a já ani nestihla postřehnout, že je na tom něco "nenormálního". Prostě Phillip Morris se mi líbil a to tak, že hrozně moc. Zanechal ve mně takový blažený pocit, který jsem dlouho nezažila a po odchodu z kina, jakoby najednou bylo všechno kolem nějak krásnější a růžovější. :) Takže kluci - palec nahoru a už se těším na dývko. PS: A nečtěte si info o filmu (minimálně na čsfd), protože to je absolutní kec.

    Trailer:


    17. dubna 2010

    Day 20 - Your favorite song at this time last year

    Poslední den a já poprvé regulerně málem zapomněla. :D Když kouknu na příspěvek z loňska touhle dobou, je jasné, že to bylo Loosing My Religion. Nejdřív jsem si říkala, že čím jsem začala, tím také skončím, ale nakonec jsem si to rozmyslela. Místo toho sem dám svůj další z nejoblíbenějších songů, který jsem milovala i před rokem a za další rok určitě taky budu. :)

    Gigi D'Agostino - L'amour Toujours


    16. dubna 2010

    Day 19 - A song that makes you laugh

    Hned mě napadly nějaké písničky od Jarka Nohavici. Mám ho ráda, občas si ho poslechnu a jeho songy jsou vyloženě oddechovky, což je taky občas potřeba. Vybrala jsem Píseň o ženách a to pro to, jak je krásně pravdivá a přitom vtipná. :)

    Jaromír Nohavica - Píseň o ženách





    A pak mě napadla ještě jedna. Je z filmu Down with Love a když ji slyším, nebo ještě lépe vidím ten klip, musím se prostě smát. :D Vybaví se mi totiž tolik komických asociací, že se nikdy neudržím. Natož při pohledu na autory písně, jak v tom klipu blbnou... Nemluvě o Ewanovi...

    Ewan McGregor & Renée Zellweger - Here's to Love


    Alice in Wonderland

    Název: Alice in Wonderland
    Režie: Tim Burton
    Odkaz: http://www.csfd.cz/film/235922-alenka-v-risi-divu-alice-in-wonderland/
    Můj názor: Tak tohle byla nádhera. Zaručeně rozšíří moji "Burtonfilmotéku", jakmile vyjde DVD. Johnny Depp byl jedním slovem úžasný, je vidět, že ty role pošahanců mu jdou naprosto nejlíp a zahraje je prostě bezkonkurenčně. :D Za důkaz kvality považuju i skutečnost, že se tenhle film líbil dokonce našim, což se u Amíků jen tak nevidí, natož u takovéhle blázniviny... A i když můj bratr prohlásil, že Bílá královna vypadá jako, cituji: "vysloužilá pornostar", měla Alenka u rodinky úspěch. Hudbu Danyho Elfmana, která byla opět na jedničku, jsem poznala od prvních tónů, jak už jsem na ni vycvičená :D (Střihoruký Edward, Velká ryba, Karlík a továrna na čokoládu, atd...). Musím říct, že co jsem si Burtona "posadila" na trůn mých oblíbených režisérů, u žádného filmu jsem od té doby nezapochybovala (i když Eda Wooda mám rozkoukaného a nějak se nemůžu zakousnout jako obvykle...) a už teď se těším, s čím se vytasí příště. Každopádně tímhle opět nezklamal, stejně tak herci a i po grafické stránce se na to krásně koukalo, nechyběl ani humor (nějak jsem si navykla používat spojení "utnout hlavu!" :D ). OK, jsem možná malililinko zaujatá, ale to jen proto, že mám důvod. :D

    15. dubna 2010

    Revolutionary Road

    Název: Revolutionary Road
    Režie: Sam Mendes
    Odkaz: http://www.csfd.cz/film/230082-nouzovy-vychod-revolutionary-road/
    Můj názor: Doháním resty, takže se tu teď asi objeví těch nových filmů hned několik... :) Revolutionary Road jsem viděla tak trochu nadvakrát... Zkoukla jsem půlku, ale moc mě nechytla, takže jsem pak neměla motivaci se k tomu vracet a koukat dál. Včera jsem si to asi po dvou týdnech pustila, protože nic jiného nebylo. Ale nestačila jsem zírat, jak se to najednou rozjelo. Nakonec se z toho vyklubal dobrý film a to tak, že hodně dobrý... Až jsem začala pochybovat, jestli ten začátek nebyl horší kvůli mé špatné náladě, nebo tak něco. Každopádně si ho ještě nechám a možná v blízké době zkouknu znovu, abych si poopravila mínění. A dost vážně přemýšlím o tom, že půjdu i do knížky.



    Day 18 - A song that you want to play at your funeral

    Tak tuhle mám, což je dost divný. :D Pohřební písničku si plánuju už hodně dlouho, pár let to rozhodně bude. Tu tedy každopádně zveřejním. Ale co jsem si ještě dneska ve vlaku uvědomila... dám sem ještě jednu. A to proto, že ji hrozně miluju a připadá mi jako hezká pro takovou poslední vzpomínku na mě (i když ten název na mě nesedí :D ). Není vůbec pohřební, ani smutná, ale zkrátka by se mi na tom pohřbu líbila... (jo, jsem ulítlá a té Itálie už mě prostě nezbavíte).

    Blue effect - Sluneční hrob



    Drupi - Piccola e Fragile



    14. dubna 2010

    Day 17 - A song that you want to play at your wedding

    Přiznám se, že o svatbě jsem už v životě přemýšlela mockrát, obzvlášť jednu dobu, ale nikdy ne nad tím, kterou písničku bych si tam chtěla nechat zahrát... (pokud tedy pominu to, co jsem chtěla slyšet při průchodu uličkou :D ). Jelikož jsem ale duše romantická, vybrala jsem jednu, která by tak k prvnímu svatebnímu tanečku mohla sedět, ale že by to byl dlouho dobu můj favorit v tomhle směru, to se říct nedá.

    Bobr a motýl - Vyznání


    13. dubna 2010

    Day 16 - A song that you listen to when you're sad

    To záleží na tom, jestli si právě v tu chvíli ve svém utrpení rochním, nebo jestli si z něj toužím nějakým způsobem pomoct. Takže sem opět hodím dvě písničky, ale ani u jedné pořádně nevím, proč na mě právě takhle funguje. Ta od Gotthard mě ve smutných chvílích spolehlivě rozpláče, takže pokud se potřebuji vybulit, volím ji. A ta druhá od Giho mě z toho zase naopak dostává, hlavně ve spojení s tím klipem (neoficiálním).

    Gotthard - Heaven




    Gigi D'Agostino - Carpe Dream



    12. dubna 2010

    Day 15 - A song that you listen to when you're happy

    Tak těch by se našlo požehnaně. Ale když už to má být teda ve chvílích štěstí, tak mám jednu, při které mám přímo chuť radostí dovádět, hlavně pokud jsem už tak spokojená.

    Mika - Love Today




    11. dubna 2010

    Day 14 - A song that you listen to when you're angry

    Přemýšlela jsem, jestli si ve chvílích, kdy opravdu zuřím, pouštím spíš ty ostré písničky, ve kterých se pořádně vyřvu, nebo spíš něco na uklidnění. Fakt nevím, asi to záleží na dané situaci, ale sem jsem se nakonec rozhodla dát písničku, která mě dokáže uklidnit snad za každé situace.

    Lucie - Sen


    10. dubna 2010

    Day 13 - A song from your favorite album

    Koukám, že se mi tu zas nějak rozmohla ta Itálie, ale co se mnou...dalo se to čekat. Ale abych to zas nezamluvila - tady nemůžu jinak, jelikož si alba nekupuji, ani jinak nepořizuji. Tedy na pár výjimek. Poslední, které jsem si za posledních asi deset let koupila, bylo Suono Libero a tak sem dám něco z něj. Tentokrát pro změnu lehčí, ale taky nádherný song.

    Gigi D'Agostino - Inventi


    9. dubna 2010

    Day 12 - A song that describes you

    Co jsem začala sestavovat tenhle žebříček, přemýšlím nad písničkou, která mě vystihuje. U každé pozorně poslouchám slova, jestli to náhodou není ta pravá, která na mě sedí, ale i když jsem si jistá, že nějaká taková bude existovat, já ji neznám. Nebo jsem ji spíš ještě neobjevila. Napadl mě v téhle souvislosti Protestsong od Dana Landy, protože sdílím jeho názor, který v ní vyjadřuje a pak taky Nechte vlajky vlát od Aleše Brichty, jakožto dokonale pomatený sportovní fanoušek. :D Nic z toho ale není ono... Prázdné to tu taky nechat nechci, ale naštěstí včera zasáhla náhoda. Jen jsem si tak šla pustit klipy z Moulin Rouge, co mám vystříhané, a u jedné písničky mě to trkne. To je ona! A možná i proto ji mám tak hrozně ráda. Sdílím totiž vesměs naprosto stejné pocity, jako Nicol Kidman v tu chvíli. Jen s tím rozdílem, že mi tu nikde za oknem nezpívá Ewan jak je úžasné, že jsem vstoupila do jeho života. :D

    Nicole Kidman - One Day I'll Fly Away


    8. dubna 2010

    Day 11 - A song that no one would expect you to love

    Dneska se tolik rozepisovat nebudu, protože už jsem vlastně většinu naznačila včera. Jen, když už to tedy má být song, který by u mě nikdo nečekal, dám sem nějaký, který by tomu mohl odpovídat, ačkoliv pochybuji, že ho někdo vůbec doposlouchá do konce. :D Ale já jsem cvok a prostě to miluju a jak se říká: "Když ji miluješ, není co řešit." Je to prostě ta pravá "la musica che pesta"...

    Gigi D'Agostino - The Maranza


    7. dubna 2010

    Day 10 - A song from your favorite band

    V životě jsem asi zažila jen tři skutečně oblíbené kapely a to byly The Kelly Family, Lunetic a Kabát. Od všech si ráda poslechnu některé písničky i dneska, protože prostě stále mají své kouzlo, ale žádná už se nedá nazvat jako moje nejoblíbenější skupina. Oblíbená snad, v případě Kabátu, ale jinak jsem spíš zaměřená na sólisty. Toho úplně nej zde zkrátka nemůžu nezmínit, protože mu tohle místo patří a já nemám to srdce ho o něj ochudit, i když by se dal zařadit i do té zítřejší kategorie, kde se pravděpodobně objeví znovu. Můj nejoblíbenější interpret (zpěvákem se totiž nazvat nedá, ačkoliv na stará kolena zpívá a docela slušně) je jednoduše Gigi D'Agostino. Mohla bych sem od něj dát tu nejprofláknutější z nejprofláknutějších, tedy L'Amour Toujours nebo některý z těch pěkný slaďáků jako A Volte Io Mi Perdo, Inventi nebo třeba Il Cammino. To ale neudělám, protože já od Gigiho miluju hlavně ty tvrdší věci, kde do toho pořádně třískne a které by nepřekvapily snad jen jednoho člověka (pokud nepočítám moji rodinku, která je nucena je málem denodenně poslouchat :D). Vlastně se divím, že tu doposud Gigiho jméno nezaznělo, ale zároveň jsem si jistá, že odteď zazní hned několikrát. Takže...abych se po tom vyčerpávajícím výkladu dostala k jádru věci...sem házím svoji oblíbenou "Ukolébavku", pouze pro silnější povahy. PS: Nenechte se zmást začátkem. :) A ještě něco, zbožňuji ho i pro ten nádherný sexy hlas (který je tu hojně slyšet). :D

    Gigi D'Agostino - La Ninna Nanna


    6. dubna 2010

    Day 09 - A song that makes you fall asleep

    Mám chvilky, kdy usnu i u totální divočiny, ale když jsem nad tím přemýšlela, tak asi ne tolik často, jako u něčeho klidného a pomalejšího. Takže jsem nezabrousila do písniček, které by pod tímhle nadpisem působily trochu nepatřičně, ale zvolila pravou uspávačku z italských luhů a hájů, kterou mám mimochodem taky hrozně moc ráda.

    Umberto Tozzi - Io camminerò


    5. dubna 2010

    Day 08 - A song that you can dance to

    Mám takový neodvratný pocit, že když jsem opravdu roztančená, jsem schopná blbnout úplně na cokoliv. Asi i proto jsem dneska několikrát změnila rozhodnutí, kterou písničku sem dát. Nakonec jsem vybrala jednoho z mála mých opravdových oblíbenců - Bruce Springsteena.

    Bruce Springsteen - Dancing in The Dark


    4. dubna 2010

    Day 07 - A song that reminds you of a certain event

    Zase jedna jasná volba. Kamelot a vzpomínka na dětská léta a letní tábory... Při téhle (a i jiných písničkách od téhle skupiny) se mi vždycky vybaví posezení večer u ohně, kytara, kolíbání ze strany na stranu a zpívání... :)

    Kamelot - Zrození hvězd


    3. dubna 2010

    Day 06 - A song that reminds you of somewhere

    Mám dvě písničky, u nichž se mi vždycky spolehlivě vybaví to stejné místo - Paříž. U té první proto, že mi ji jedna skvělá osůbka poslala těsně před odjezdem a já si ji tolik zamilovala, že jsem ji potom poslouchala při balení věcí, v letadle a pak i v hotelu před spaním. Tu druhou jsem si pro změnu zamilovala až po návratu a protože se v ní o Paříži zpívá a přesně popisovala moje pocity v tu chvíli, je prostě zaručenou vzpomínkou na ty čtyři dny v tomhle nádherném městě, do kterého bych se ještě nejednou ráda vrátila.

    Daniela Šinkorová & Vašo Patejdl - O něčem sním




    Mamma Mia OST - Our Last Summer



    2. dubna 2010

    Day 05 - A song that reminds you of someone

    Přišla jsem na to, že v tomhle případě jsem se totálně spletla. Myslela jsem, kolik takových písniček nenajdu, ale faktem je... napadla mě jedna jediná. Jediná písnička, která mi opravdu připomíná jistou osobu, aniž by to zároveň bylo spojeno s nějakým místem či událostí. Pak už bych snad našla jen písničky, u kterých si vybavím nějakou postavu z filmu či seriálu, protože jsem s ní viděla klip na YouTube a ta daná písnička ho právě doprovázela, jako třeba Just Dance od Lady Gaga nebo Lucky Day od Sashe nebo dokonce postavy z vlastních příběhů. Jenže to se nepočítá. :) Takže jen jedna.

    Mike Oldfield & Maggie Reilly - Foreign Affair


    1. dubna 2010

    Day 04 - A song that makes you sad

    Do téhle škatulky by se mohly zařadit třeba No One But You od Queen, Heaven od Gotthard nebo Tam u nebeských bran od Jiřího Zmožka. Ty mi chtě nechtě připomínají smutné události a někdy je kvůli tomu i odmítám poslouchat. Nakonec jsem se ale rozhodla pro jinou, která se mnou osobně nemá nic společného a je mi z ní smutno spíš kvůli jiným lidem a světu jako takovému. Je jasné proč...

    System of A Down - Soldier Side



    31. března 2010

    Day 03 - A song that makes you happy

    Tak tohle bude první (a možná ne poslední) případ, kdy musím hodit dvě písničky, protože se za boha nemůžu rozhodnout. Vybírání ze dvou (i více) variant mi totiž odjakživa dělalo hrozné problémy.

    Ta první od Roxette mi hrozně připomíná doby dávno minulé, kdy jsem na ten klip koukala na kazetě a už tehdy jsem ho zbožňovala. Dneska mi přijde strašně roztomilý a praštěný a písničku si vždycky ráda zahulákám. Jednoznačně mi vykouzlí úsměv na rtech, u Big L. to prostě jinak nefunguje.

    Roxette - The Big Love




    Ta druhá od Gabryho Ponte přímo vybízí k tomu, aby člověk vyskočil ze židle a poskakoval po pokoji. Není to asi písnička, která se může líbit každýmu, ale já mám tenhle styl hodně ráda, i když je to takový menší nářez.

    Gabry Ponte - Time to Rock