Beginners

Režie: Mike Mills
Odkaz: http://www.csfd.cz/film/269396-zacatky/

Teď si uvědomuju, že jsem tak strašně dlouho neviděla žádný film s Ewanem! Prokletá práce a zatracený den, který má jen 24 hodin! A díkybohu za Ježíška, který vyslyšel mé prosby a nadělil mi tohle DVD pod stromeček. :) Ovšem tahle "recenze" asi bude dost nicneříkající.
I když jsem těch filmů viděla spousty, ještě se mi nestalo, že bych nějaký s Ewanem nepochopila. U tohohle k tomu došlo, ačkoliv teď mi postupně začíná spousta věcí docházet a díky tomu všemu se už hrozně těším, až se na něj kouknu znovu. Rozhodně bych to nedefinovala jako komedii, jak všude píšou, a nevím, jak konkrétně bych to tedy definovala. Leckdo by se u toho mohl nudit, protože děj se táhne jako žvýkačka, od začátku až do konce (zní to hůř, než jak je to ve skutečnosti myšleno, tohle nebyla negativní narážka, ani náhodou). Drama, dost možná. Romantický? Podle mě míň než napůl. Ale je to... prostě kouzelný, jednoduše a krásně kouzelný.
Tedy zaprvé Ewan - co čekáte, že řeknu? Klasika, dokonalý, žádné překvapení se nekoná, moje životní láska. Pak zadruhé Mélanie Laurent - oh, tak ta mě opravdu okouzlila od první scény, kdy se na tom večírku s černou parukou usmála. V tu chvíli jsem se rozhodla, že ji budu milovat. Že by francouzský šarm? A konečně zatřetí Arthur! Panebože, to je ale taky dokonalý pes! Obzvlášť pro toho, kdo je na psy zatížený jako já. Chtěla bych ho doma. Jen bych ho na rozdíl od hlavního hrdiny tohohle filmu nemohla všude tahat s sebou, takže by asi chudáček trpěl, což bych nepřežila. Jediný, kdo mě z ústřední čtveřice nic moc nezaujal, byl Christopher Plummer. Nechci tím říct, že by snad špatně hrál, ale ta postava mi prostě k srdci nepřirostla a co se týče jeho partnera, tak ten asi stokrát tolik ne. Což rozhodně nebylo dáno jejich orientací. Díky čemu si film může připsat další plus, i když je to naprosto střelený, je jméno hlavního hrdiny - Oliver. Tak se totiž bude jmenovat můj syn, protože moje máma tohle jméno tak moc miluje, až jsem si ho zamilovala taky. :D Poslední věc, na kterou nesmí zapomenout, je hudba. Úžasná (klik). Připomíná mi jiný film, jen si zaboha nevybavím jaký. Snad Amélii...? Na tom nesejde.
Jak teda tohle zakončit? Asi tím, že mě Ewan opět nezklamal, na toho je prostě spoleh a já nebudu zapírat, že jsem si ten film nechala naježit jen a pouze kvůli němu. Abych ho plně pochopila, bude to chtít ještě pár opětovných projekcí, ale to mi rozhodně žíly netrhá, těším se. Třeba to byl účel. Pokud ani potom nedojdu poznání, stejně ho budu mít ráda, protože je prostě tak kouzelný a... lidský? To je možná to správné slovo. A já ho jako takový budu brát a uctívat.

#1 of the week I was born

Původní úmysl dnešního dne byl jiný, ale pak jsem u Puffin narazila na tuhle blogchallenge. Ten nápad mě zaujal a navíc jsem taky dost zvědavý člověk, takže bych si to vypátrala tak jako tak. Proč to teda rovnou nezveřejnit. :)

1) Find out the song that was #1 the week you were born.
2) Find that song on YouTube.
3) Post that video on your wall without shame :)

Nechala jsem se inspirovat a vyhledala #1 jak v USA tak v UK a dobře jsem udělala, protože zatímco ta americká mě nijak nechytla, tu anglickou miluju už dávno.

USA: Peter Cetera - The Glory of Love

UK: Chris De Burgh - Lady in Red

Vánočněnovoroční

Tenhle příspěvek měl původně vzniknout už před Vánocemi, ale protože jako obvykle nebyl čas, píšu ho až teď. A kam se poděla moje předsevzetí psát pravidelně? Jednoduše... nedá se to. Jelikož vím, že ke konci roku zase nebudu stíhat nebo prostě nebudu mít náladu cokoliv smolit, pojmu to asi jako takový vánočněnovoroční příspěvek.
Přát všem krásné Vánoce, to by bylo s křížkem po funuse, ale i to mezisvátkové období by mohlo (nebo spíš mělo) být šťastné a veselé. Já si letošní Vánoce moc užila. Nepadla na mě žádná vánoční atmosféra, to až asi tak dva týdny před Vánocemi, když jsem do sebe hustila doma i v autě koledy a dokupovala vánoční dárky. Počasí mě štvalo a štve. U nás v práci dokonce zazněl názor, že už začíná jaro. Ať začíná, jsem pro, jen aspoň ten jeden týden mohlo nasněžit... Jako každoročně nic. No, i když počasí tomu nepřálo, vypadla jsem ve čtvrtek z práce a těšila se na svátky. Krásně jsme nazdobili stromeček, já si pak udělala vlastní u sebe v pokoji, pobalila dárky, pochutnala si na večeři a vychutnala jeden z nejhezčích večerů v roce. Ježíšek mě má přečtenou, protože mi nadělil hodně DVD a knížek (které netuším, kdy budu číst!!). Navíc i dárky ode mě udělaly radost, takže večer bez chyby. Teď si budu užívat dovolenou, než přijde leden (nekonečný) a zase celý pracovní rok přede mnou.
Když vezmu rok 2011, utekl až neuvěřitelně rychle. Počítala jsem ho den za dnem a najednou je pryč celý rok. Budu si z něj pamatovat dobré i špatné (na pár věcí se bohužel zapomenout nedá).V příštím roce bych raději jen to dobré, jenže vím, že takhle to v životě nefunguje. I tak se na něj těším. Na velikonoční cestu do Londýna, kterou plánujeme a kde jsem ještě nikdy nebyla, na koncert, na olympiádu, na všechno, co zase podnikneme se ségrou, na to, co třeba ještě přijde a zatím o tom nevím, zkrátka na všechno, co si pro mě nachystal. A doufám, že 21. 12. 2012 nenastane ten dlouho očekávaný konec světa, byla by to škoda. Pokud si mám dát nějaké předsevzetí, pak ať dosmolím tu spoustu věcí, které jsem načala a mám v úmyslu v nejbližší době dokončit.
Původně jsem měla v úmyslu hodit na závěr něco vánočního nebo aspoň novoročního, ale upouštím od toho. Místo toho volím Simona s Garfunklem. Přesně tohle live vystoupení jsem viděla tak před měsícem v televizi a chytli mě chlapi za srdce. To byla doba, kdy zpívali ti, kteří to opravdu uměli a tahle písnička je nádherná, i když to Garfunklovi už moc nezpívá. Pořád mi při ní běhá mráz po zádech a navíc bych každému přála mít nablízku takového člověka, o němž je právě tahle písnička.
Takže si ty poslední dny letošního roku užijte, jak nejlépe dovedete a já všem přeji, aby ten příští rok byl ještě lepší.

Simon & Garfunkel - Bridge Over Troubled Water

První sníh

Ve úterý jsem cestou do práce potkala první sníh. Vím, že někde jinde už nejspíš nasněžilo, ale já tuhle zimu ještě sníh neviděla, až tenhle týden. Což potvrzuje, že zima definitivně přichází, ačkoliv teploty tomu moc neodpovídají. Furt se to točí kolem nuly, a to je vůbec nejhorší varianta, při které se na silnici tvoří klouzačka. Někteří pak musí dřív vstávat, protože jedou do práce jak posraní a cesta jim díky tomu trvá mnohem dýl (kvůli práci se přece nezabiju, no ne?). A vstávání v zimě, když je (logicky) zima a navíc ta hnusná tma, je fakt opruz. Nedej bože, když si ještě někdo z vaší rodiny vezme dovolenou, ale i přesto vstane brzo stejně jako vy, aby si uvařil čaj a pak se s úsměvem vracel do teplé postele a ještě na vás křičel: "Čest práci!" K pomilování...
Měsíc do Vánoc a já mám teprve slabou polovinu dárků. A protože už nějakou dobu jezdím do práce autem, necourám se přes centrum Brna, tzn. ani kolem obchodů. O víkendu se mi tam pro změnu zase nechce, takže mě docela stresuje, kdy ten zbytek dokoupím. Hlavně jeden dárek, který v centru neseženu, takže budu muset tramvají! Ne, dělám si srandu, zase tak moc jsem ještě nezpohodlněla. Párkrát za rok tu tramvaj přežiju, i když pravda... nechce se mi tam. Jsem tak nějak líná od přírody.
Co mě těší je fakt, že se mi konečně daří snižovat hromádku rozečtených knížek, kterou jsem se rozhodla zlikvidovat předtím, než začnu číst něco novýho. Takhle by se mi totiž kupila do nekonečna. Takže jsem KONEČNĚ dočetla Ptáky v trní, kteří byli vynikající (nehledě na to, že jsem se jimi "prokousávala" snad rok) a teď se snažím sjet všechny díly televizního zpracování, abych dala dohromady nějaké srovnání. To ale... nestíhám, jak jinak. Ale jednou (snad brzy), se k tomu určitě dopracuju. Mám tu totiž těch rozepsaných věcí trochu víc.
Tradiční hudební vložka: Opakuju se, ale asi už jsem zmiňovala, že miluju Bruce Springsteena a tahle písnička (i ten klip), mě v posledních dnech hodně válcuje. Well, it's saturday night... a napravo vlééévo, se kolébáme...

Bruce Springsteen - Tougher Than The Rest

The Adventures of Tintin

Režie: Steven Spielberg
Odkaz: http://www.csfd.cz/film/236467-tintinova-dobrodruzstvi/

Spielberg je prostě pořád borec. Musím upřímně říct, že jsem až doposud žádného Tintina neznala a klidně mě kamenujte. Dobře, možná mi to jméno bylo povědomé, ale fakt jsem vůbec netušila, o koho se jedná. Na komixy mě totiž nikdy moc neužilo. Můžu se pochlubit maximálně znalostí většiny "xxxmanů" plus profláknutých kačerů, ninja želv atd. atd. Ale Tintin? Pro mě neznámá půda. I tak, když brácha nadhodil, jestli na to s ním nechci do kina, šla jsem. Neměla jsem důvod nejít. A ve výsledku říkám, že tenhle film můžu jedině doporučit.
Často v kině snesu i nic moc film, protože mám prostě kino ráda a pokud se jedná o 3D animák, tím líp. V těch totiž tyhle efekty vyniknou úplně nejlíp. Tohle ale stálo za to jako celek. Ať si lámu hlavu jak chci, nedokážu vymyslet nic, v čem ten film pokulhával. Děsně se mi líbila grafika. Občas máte fakt pocit, že se díváte na skutečné herce a ne jen na animované postavičky (jedna z nich mi hooodně připomínala Spielberga a co jsme se shodli s bráchou, tak další zase Petera Jacksona, který se na filmu spolupodílel, ale to už musí posoudit každý sám). Nejvíc mě pak braly záběry, kdy se k sobě dvě z postav přibližovaly detailně branými obličeji a těch tam bylo víc. K jejich kráse nejspíš přispěl i třetí rozměr. Ten, což chválím, nebyl rozhodně na filmu tím nejlepším. Spíš opravdu jen takový příjemný bonus, i bez něj by to byla úchvatná podívaná.
Co se týče samotného Tintina, tak ten si mě získal během pár minut. Já se doslova zamilovala do jeho... rozvážnosti, zvědavosti, do jeho zápalu pro věc i toho, jak bral skoro všechno s klidem. Některým to přišlo nudné, mně to okouzlilo. Jeho postava celkově, se vším všudy. O Filutovi (v originále Snowy) při mé slabosti pro pejsky netřeba mluvit. Jedním slovem boží. Jen jsem měla chvilkami pocit, že zatímco on byl svému pánovi nade vše oddaný a připravený vysekat ho ze sebevětšího maléru, Tintin se vždycky prostě někam vrhl přesvědčený o tom, že ho jeho čtyřnohý miláček bude následovat a nic se mu nestane. Až na pár případů se na něj vlastně vůbec neohlížel. Kapitán Haddock byl jasně nejvtipnější součástí filmu. Málem co slovo, to perla a já se královsky bavila ("země žízně!" na to nezapomenu :D). Navíc měl v českém dabingu takový ten hluboký hlas, které já miluju. Takže v podstatě ani jeden z hlavních hrdinů nenudil a něčím mě hrozně moc bavil. Na druhou stranu vedlejší postavy a záporáci už pro mě nebyli tolik výrazní, což mi zjevně nijak nevadilo.
Nechyběl tomu humor, dobrodružnost, sem tam akce, ani napětí (v určitých chvílích mi to připomínalo Indianu Jonese a Haddock postavu Conneryho, který taky neustále svému synovi všechno kazil :D). Sympatické byly jak postavy, tak příběh celkově, ani chvíli jsem se nenudila a jak už jsem řekla, byla jsem unešena grafickou stránkou filmu. 3D bylo milé zpestření, ani na škodu, ani vyloženě další plus. Ne, že bych si teď začala shánět komixovou (nebo jinou) předlohu, ale pokud bude pokračování, k čemuž konec filmu vybízel, určitě si ho nenechám ujít. A nejspíš mi doma nebude chybět ani DVD. No... opravdu jsem se dlouho v kině takhle dobře nebavila.