Michael Jackson's This Is It

Název: Michael Jackson's This Is It
Režie: Kenny Ortega
Oficiální text distributora: Film Michael Jackson`s THIS IS IT nabídne Jacksonovým fanouškům a milovníkům jeho hudby unikátní pohled do zákulisí připravovaného představení, které se mělo stát hudební událostí nejen tohoto roku, ale celého desetiletí a možná i více... Filmoví diváci budou mít jedinečnou možnost shlédnout, jak tento umělec vymýšlel, vytvářel a tvrdě trénoval předem vyprodanou sérii koncertů, která se měla konat toto léto v londýnské O2 Aréně.
Vznik tohoto jedinečného snímku plně podpořila Jacksonova rodina a na filmové plátno se tak dostává podrobná a dechberoucí kronika vzniku jednoho uměleckého díla, která se vrací do období od dubna do června 2009. Hudební snímek Michael Jackson`s THIS IS IT vznikl na základě více než stovky hodin filmového materiálu, který byl pořízen během zkoušek, a představuje Jacksonovy nejlepší a nejslavnější skladby. Divákům filmu se naskytne nevšední příležitost pohlédnout do Jacksonova soukromí a seznámit se s tímto mužem tak, jak nám dosud on sám nikdy nedovolil. V syrových a upřímných detailech budeme sledovat Michaela Jacksona při práci potvrzující jeho talent zpěváka, tanečníka, filmaře a architekta. V celé šíři odhalíme jeho kreativního génia a schopnosti, stejně jako odhalíme jeho touhu a cílevědomost dosáhnout vždy a ve všem maxima.
Kenny Ortega, který byl tvůrčím partnerem Michaela Jacksona a režisérem připravované pódiové show, je pod filmem podepsán jako režisér. Producenty snímku jsou Randy Phillips, Kenny Ortega a Paul Gongaware.
Odkaz: http://www.csfd.cz/film/264853-michael-jacksons-this-is-it-this-is-it/?text=137477
Můj názor: Předem by se slušelo říct, že opravdu nejsem vyhraněným fanouškem Michaela Jacksona. Nikdy jsem žádné jeho živé vystoupení nenavštívila a ani jsem o tom nikdy nepřemýšlela nebo po tom netoužila. Jeho písničky jsem poslouchala stejně, jako spoustu jiných a jenom jsem si byla vědoma toho, že má tenhle člověk úžasný talent na zpívání a nejen to (mezi vším ostatním taky bohužel na sebedestrukci). Taky je pravda, že na tenhle "film" jsme šli hlavně proto, že nic lepšího v tuhle dobu v kině nebylo, tohle bylo jediné, co nás zaujalo. Ale těšila jsem se. Jacksonovy písničky mají něco do sebe a ve spojení s velkým plátnem jsem si říkala, že se určitě budu dobře bavit. A pak to začalo...vyprávěním tanečníků o tom, že se jim splnil sen, když můžou vystupovat po boku MJ, jak jsou současně nadšení a nervózní, jak si nedokážou představit chvíli, kdy budou stát v zákulisí před prvním koncertem. A nejspíš hned v tuhle chvíli, i když jsem se docela bavila, to na mě padlo. Ten zvláštní pocit, který se mě držel celý "film" a dokonce způsobil něco, co jsem v kině zažila naposledy snad před dvanácti lety u Titancu (tohle opravdu není vtip, mluvím o "tom" Titanicu...). Přemýšlela jsem nad ztracenými nadějemi všech lidí, kteří se na tomhle podíleli, všech fanoušků a MJ nevyjímaje, ačkoliv toho nic takového už nikdy trápit nebude. Ten člověk, kterého jsem tu hodinu a půl sledovala, byl živý, veselý, plný nápadů, síly, odhodlání a chuti do toho všeho, co chystal a plánoval. Nedovolil by, aby byla součástí toho velkého návratu sebemenší hloupost, která se mu byť jen trochu nelíbila a nikdo okolo něj si nestěžoval na jeho perfekcionismus, jen všichni poslouchali a říkali: "Bude to tak, jak chceš, MJ. Ty jediný víš, jaké to chceš mít." A on sakra dobře věděl, jaké to chce mít. To pak člověk nemůže alespoň na vteřinu zalitovat, že nic z toho nakonec nebylo, ať už se jedná o Jacksonova skalního fanouška nebo ne. Já zalitovala na mnohem déle, asi hlavně proto, že tenhle člověk ještě měl co ukazát a podle toho, co jsem viděla, rozhodně nepatřil do starého železa, ať už byl v ostatních směrech jakýkoliv.

Ztraceno v přepisu

http://ztraceno-v-prepisu.5forum.net

Mika - The Boy Who Knew Too Much

Mika má nové album a já se nemůžu nevyjádřit. Sice trochu opožděně, ale lepší pozdě, nežli vůbec. :) Takže na úvod krátké info:

Název alba: The Boy Who Knew Too Much
Skladby: We Are Golden, Rain, I See You, Blame It On The Girls, Dr. John, Blue Eyes, Good Gone Girl, Touches You, By The Time, One Foot Boy, Toy Boy, Pick Up Off The Floor, Lover Boy

Jako první musím říct, jak moc mě těší, že se nám Mika neztratil v propadlišti dějin. V tohle jsem doufala už po prvním albu, teď doufám, že jednou bude třetí, čtvrté, páté... Zatím mě ani trochu neomrzel a tímhle albem spíš překvapil. Ačkoliv...mohlo mě překvapit, jak je dobrý? To není překvapení v pravém slova smyslu, protože to jsem věděla dávno. Přesto mi tak trochu po prvním poslechu tohoto alba nešlo do hlavy, jak může být ksakru až tak moc dobrý?! Skoro se dá říct, že co písnička, to skvost, který se krásně poslouchá a ve většině případů dokáže i zvednout náladu. Jen podle mého osobního názoru druhá půlka alba za tou první trochu pokulhává... Přesto nemůžu říct nic jiného, než že se tohle dílko, stejně jako Live In Cartoon Motion, opravdu povedlo. Možná dokonce víc. A vážně nezbývá, než si přát, aby to Mikovi vydrželo hodně dlouho. :)

My Best: I See You, Rain, Blame It On The Girls, Dr. John, Good Gone Girl

My Worst: Touches You, Pick Up Off The Floor

Moulin Rouge

Název: Moulin Rouge
Režie: Baz Luhrmann
Hrají: Nicole Kidman, Ewan McGregor, John Leguizamo, Jim Broadbent, Richard Roxburh a další
Oficiální text distributora: Muži chladnou, jak půvaby vadnou a léta začnou přibývat. Ať je broušený tak či onak, diamant nic nepřekoná, diamant je náš nejlepší kamarád... Paříž, 1900. Byl jeden hoch, zvláštní, okouzlený hoch, smutný pohled měl, byl však velmi moudrý, jednoho dne, jednoho zázračného dne potkali jsme se na cestě záhadné a při tom, jak jsme si o mnohém povídali, o bláznech a králích, tak mi pověděl: To nejkrásnější, co můžeš poznat, je lásku dát a v lásce být milován. Moulin Rouge. Noční kabaret. Tančírna a bordel. Jeho majitelem byl Harold Zidler. Království nočních rozkoší, kde bohatí i chudí chodili za mladým a krásným podsvětím. Nejkrásnější ze všech tam byla žena, kterou jsem miloval. Satine. Byla kurtizána. Prodávala mužům svou lásku. Říkali jí jiskřivý diamant. Byla hvězdou. Žena, kterou jsem miloval, je...
...mrtvá. Je tomu rok

, co jsem přijel do Paříže. Psal se rok 1899, bylo to milostivé léto lásky. Nevěděl jsem nic o Moulin Rouge, Haroldu Zidlerovi ani Satine. Svět žil bohémou a já přijel z Londýna,abych byl její součástí. Na vršku poblíž Paříže stála vesnice Montmartre. Nebyla to, jak mi řekl otec... hříšná vesnice! ...ale bohémský svět, hudebníci, malíři, spisovatelé. Říkalo se jim děti revoluce. Ano, měl jsem žít bez halíře a měl jsem psát o pravdě, kráse, svobodě a o tom, v co jsem věřil nejvíc ze všeho. O lásce.
Odkaz: http://www.csfd.cz/film/6175-moulin-rouge-moulin-rouge/?text=116752#
Můj názor: Už úvod (doslovně popsaný výše) jakoby diváka lákal nějakou tajemnou silou. "Moulin Rouge. Noční kabaret. Tančírna a bordel. Království nočních rozkoší, kde bohatí i chudí chodili za mladým a krásným podsvětím." Sledujete, jak se otáčí ty velké lopaty tolik známého a fotografovaného "mlýna" v Paříži a skoro nedýcháte. Slyšíte tichý vítr a do toho jen zvuky psacího stroje, jak jeden "zvláštní, okouzlený, moudrý a smutný hoch" píše svůj příběh. Příběh jeho a ženy, kterou miloval. A je to příběh o "pravdě, kráse, svobodě" a hlavně..."o lásce". Protože "the greatest thing you'll ever learn is just to love and be loved in return". Pro někoho jen fráze, pro jiného pravda, kterou možná nebude mít příležitost někdy v životě poznat. A já se řadím mezi ty druhé. Možná právě proto jsem s Christianem cítila od první chvíle, kdy Satine spatřil a pak se společně s ním radovala nebo trápila, když prožíval všechny ty dny po jejím boku.
Známý film, který jistě zná každý druhý, ale já se k němu musela vyjádřit, protože mě připoutal k obrazovce tak, jak to ještě žádný jiný nedokázal. Při pohledu na obrázky jsem si byla jistá, že mě něco takového nemůže bavit (text distributora jsem nečetla), ale ve skutečnosti mi vykouzlila na rtech úsměv už úvodní melodie, která doprovázela titulek s názvem filmu. Štěstí, že jsem do toho šla, teď jsem za to opravdu ráda, i když k tomu rozhodnutí vedla hodně dlouhá cesta váhání. Myslím, že tenhle film by se mohl řadit mezi ty, které jedni milují a druzí odsuzují. Už si dokážu představit, jak vypadá ona pomyslná hranice mezi láskou a nenávistí a vím, že je opravdu tenká, takže stačí málo a... V mém případě se to přehouplo na stranu lásky, obdivu a úžasu. Moulin rouge je film, který mě dokázal rozesmát a v další vteřině rozbrečet. Film, kterému jsem schopná odpustit i smutný konec nebo obsazení Nicole Kidman (nikdy jsem ji nemusela, ale zde byla brilantní). Film, ve kterém jsem měla možnost poznat, že Ewan McGregor má nádherný hlas, který mě dokáže chytit za srdce. Film, který mi ukázal, že Paříž je nádherná i z trochu opačné stránky, než jsem měla možnost ji poznat. Jednoduše film, u kterého stačilo jedno shlédnutí, aby se ihned zařadil na první místo na mém žebříčku. Občas se sama sebe ptám, jak se mu to vlastně povedlo, ale stále je tam a myslím, že ještě hodně dlouho bude. "Come what may... I will love you, until my dying day..."

Všichni jsme lidé smrtelní...

...jak pravil jeden moudrý muž v jednom z mých oblíbených filmů. A tak jsem si ještě před chvílí říkala, pročpak ten Gi dneska hraje jednu hitovku do Michaela Jacksona za druhou? Pochopila jsem v okamžiku, kdy jsem se s obavami podívala na Seznam a spatřila tuhle zprávu. Ano, skutečně jsme všichni smrtelní. I ti z nás, kteří oplývají neobyčejným talentem. Nevím, co říct jiného, než že doufám, že Michael Jackson našel to své "better place"...