11. prosince 2010

Day 20 - Day 24

Nestíhám, nestačím...

Day 20 – What would you do if you´d become rich

Nikdy jsem si nepřála být nějak extra bohatá, protože nevím, co bych s těma penězma dělala. Snad se akorát bála, že mi je někdo ukradne nebo zkrachuje banka. :D Myslím, že je s tím víc starostí než potěšení a pokud se opravdu jedná o hodně velkou částku, stejně ji člověk utratit nedokáže, takže k čemu to? Ale asi odbočuju od tématu... Zkusím to trochu jinak - na co bych si přála mít peníze. Na auto, který by se mi teď víc než šiklo na cesty do práce, na delší pobyt v Itálii, po kterém opravdu toužím a jinak mi asi nic nechybí. Pak už bych jen jako ostatní mohla "zvelebovat" život lidem, které mám ráda. :)

Day 21 – What was your best holiday ever

Můžu říct něco jiného než Paříž? Nemůžu. Snila jsem o ní roky předtím, než jsem se tam konečně dostala a po návratu domů jsem chtěla zpátky ještě víc než dřív. Těch pár dní mi zdaleka nestačilo, přestože to byl nádherný nepopsatelný zážitek a nic bych neměnila. Jen bych si všechna ta místa, která jsme navštívili, užila víc. Takže opakovat tolikrát, abych na ně měla dostatek času. :) Paříž navždycky zůstane mojí nejkrásnější dovolenou.

Day 22 – If you were a teacher, what subject would you teach

Předně, nikdy bych učitelkou být nechtěla, protože bych na to neměla nervy. Stači mi ty zážitky z doslechu... Ale když už, tak bych si přála učit italštinu. Ale nejdřív se ji na to dostatečně naučit.

Day 23 – Five words or phrases you use too often

Hm... (to ještě není to slovo) Boha jeho - to používám hodně často, údajně už od základní školy; mazec; no jé... Další mě nenapadají, fakt nevím.

Day 24 – If you could change your first name, what would you change it to

Moje jméno se mi nelíbí ani trochu, na druhou stranu musím uznat, že jsou i horší. Vždycky se mi líbila Adéla a hrozně se mi líbí Natálie, ale k sobě si ani jedno nedokážu představit. Kdybych měla možnost si ho změnit, bylo by to na dlouhé přemýšlení. :) Navíc naši to jméno milují, takže bych si ho nejspíš kvůli nim nechala.

6. prosince 2010

Day 16 - Day 19

Day 16 – What did you want to be as a child

Klasika, jako spousta dětí, nebo možná jen holek, jsem si přála být učitelkou. Ale nutno dodat, že mi to vydrželo celkem dlouho. Ještě v devítce jsem se rozmýšlela, jestli nejít na pedák a pak do školky, ale bylo mi to rozmluveno s tím, že školek je čím dál míň a neseženu po škole práci... Tím mé sny o této kariéře skončily, ale dneska jsem docela ráda. Asi bych na učení neměla nervy. Se sestřenkou jsme si taky často hrály na prodavačky, i když tohle povolání mě nikdy nijak nelákalo. Jinak, co se mi vybavuje, už jsem vždycky chtěla být jen kancelářskou krysou a to mi vpodstatě zůstalo dodnes. :D

Day 17 – Favorite painter or painting

V tomhle oboru se absolutně nevyznám a nejspíš bych se i ztrapnila, jak málo malířů a významných děl znám. Takže se do toho radši nebudu zamotávat a dám toho, kdo mě napadl jako první a tím je Josef Lada.



Day 18 – The nicest part of your body

Hm... Tak tohle je pro mě dost záludná otázka, protože se mi na mně samotné snad nikdy nic nelíbilo. Ale asi to budou oči, na ty jsem si dosud ještě nestěžovala. :)

Day 19 – Three things you hate doing

1) když někam přijdu pozdě (hlavně, když to nemůžu ovlivnit)
2) vysávání
3) zvláštní, nic dalšího se mi nevybavuje... pokud na to časem dojde, doplním

5. prosince 2010

Young Adam

Režie: David Mackenzie
Odkaz: http://www.csfd.cz/film/45159-adamovo-tajemstvi/

Když jsem tenhle film viděla poprvé, myslela jsem, že už se na něj nikdy víc nepodívám. Ale nevydržela jsem to a když jsem si dělala pořádek ve filmech a vypalovala ty, které chci mít po ruce, musela jsem mezi ně zařadit i Young Adama. Prostě jsem si na něj vzpomněla a dostala neuvěřitelnou chuť si ho znovu pustit. Není to totiž špatný film, to právě naopak, ale není to prostě film, který by vyloženě lákal ke shlédnutí. Má ponurou atmosféru, leckomu nemusí být sympatický hlavní hrdina (stačí si přečíst komentáře) a snad ani příběh samotný. Mě si ale nakonec i přes počáteční nedůvěru, obmotal kolem prstu. Proto jsem se rozhodla sem o něm po druhém shlédnutí napsat. Myslím si, že velmi nezaslouženě sklouznul do kategorie filmů nižší kvality...
Je to totiž skvělý film, ať si říká kdo chce co chce. Má hloubku a podle mě i silný příběh, který v něm bohužel ne každý musí najít... Nedokážu Joeovi vyčítat jeho "přelétavost", ani mu klást za vinu konec vztahu, který pro něj zjevně hodně znamenal a také ho poznamenal. Je to prostě mladý kluk hledající své místo pod sluncem a nakonec je zřejmé, že ani on není tak špatný, jak se zdá. O hereckých výkonech netřeba mluvit a i když je tu Ewan absolutně hot!, hot!!, HOT!!!, není jediným, kdo ten film dělá nezapomenutelným a hodnotným. Jednu věc si ale stejně nemůžu odpustit: je to zatím beze sporu nejlepší herecký výkon, jaký jsem od něj viděla.
Kdosi napsal, že vzhledem k hodnocením se do tohohle filmu pustí nejspíš jen fanynky Ewana McGregora (a já přiznávám, že nebýt jeho fanynka, taky se k němu asi nedostanu) a že pro ty to bude spíš léčba šokem. Pro mě nebyla a myslím, že pokud je někdo skutečně jeho fanynkou, zná i jeho nekomerční filmy a pak nemůže být zaskočen. Hrozně bych si chtěla přečíst knížku, která byla předlohou filmu, ale pochybuju, že se mi ji podaří sehnat... :( Každopádně Young Adam není filmem, který se dá jednoduše vymazat z mysli, bude mi tam "strašit" pořád a určitě zase jednou dostanu nepřekonatelnou chuť si jej pustit.

2. prosince 2010

Day 15 – Five things you´re afraid of

Smrti, uzavřených prostor, hadů a pavouků (a podobné verbeše), jít sama potmě kdekoliv, samoty obecně.

1. prosince 2010

Day 14 – Something you’re addicted to

Na prvním místě rozhodně hudba a psaní, za nimi potom knížky a filmy. Kdybyste se mě zeptali, co zrovna dělám, v 99 % případů by to byla jedna z těchto věcí. Pokud pominu oblíbené činnosti, tak jsem taky závislá na své rodině nebo na čokoládě (já vím, je blbý dávat takhle rodinu a čokoládu za sebe, protože na té rodině samozřejmě visím mnohem mnohem víc, ale zrovna to tak vyšlo no...). Hm... asi toho bude víc, ale už mě nic nenapadá. :)