Název: Michael Jackson's This Is ItRežie: Kenny Ortega
Oficiální text distributora: Film Michael Jackson`s THIS IS IT nabídne Jacksonovým fanouškům a milovníkům jeho hudby unikátní pohled do zákulisí připravovaného představení, které se mělo stát hudební událostí nejen tohoto roku, ale celého desetiletí a možná i více... Filmoví diváci budou mít jedinečnou možnost shlédnout, jak tento umělec vymýšlel, vytvářel a tvrdě trénoval předem vyprodanou sérii koncertů, která se měla konat toto léto v londýnské O2 Aréně.
Vznik tohoto jedinečného snímku plně podpořila Jacksonova rodina a na filmové plátno se tak dostává podrobná a dechberoucí kronika vzniku jednoho uměleckého díla, která se vrací do období od dubna do června 2009. Hudební snímek Michael Jackson`s THIS IS IT vznikl na základě více než stovky hodin filmového materiálu, který byl pořízen během zkoušek, a představuje Jacksonovy nejlepší a nejslavnější skladby. Divákům filmu se naskytne nevšední příležitost pohlédnout do Jacksonova soukromí a seznámit se s tímto mužem tak, jak nám dosud on sám nikdy nedovolil. V syrových a upřímných detailech budeme sledovat Michaela Jacksona při práci potvrzující jeho talent zpěváka, tanečníka, filmaře a architekta. V celé šíři odhalíme jeho kreativního génia a schopnosti, stejně jako odhalíme jeho touhu a cílevědomost dosáhnout vždy a ve všem maxima.
Kenny Ortega, který byl tvůrčím partnerem Michaela Jacksona a režisérem připravované pódiové show, je pod filmem podepsán jako režisér. Producenty snímku jsou Randy Phillips, Kenny Ortega a Paul Gongaware.
Odkaz: http://www.csfd.cz/film/264853-michael-jacksons-this-is-it-this-is-it/?text=137477
Můj názor: Předem by se slušelo říct, že opravdu nejsem vyhraněným fanouškem Michaela Jacksona. Nikdy jsem žádné jeho živé vystoupení nenavštívila a ani jsem o tom nikdy nepřemýšlela nebo po tom netoužila. Jeho písničky jsem poslouchala stejně, jako spoustu jiných a jenom jsem si byla vědoma toho, že má tenhle člověk úžasný talent na zpívání a nejen to (mezi vším ostatním taky bohužel na sebedestrukci). Taky je pravda, že na tenhle "film" jsme šli hlavně proto, že nic lepšího v tuhle dobu v kině nebylo, tohle bylo jediné, co nás zaujalo. Ale těšila jsem se. Jacksonovy písničky mají něco do sebe a ve spojení s velkým plátnem jsem si říkala, že se určitě budu dobře bavit. A pak to začalo...vyprávěním tanečníků o tom, že se jim splnil sen, když můžou vystupovat po boku MJ, jak jsou současně nadšení a nervózní, jak si nedokážou představit chvíli, kdy budou stát v zákulisí před prvním koncertem. A nejspíš hned v tuhle chvíli, i když jsem se docela bavila, to na mě padlo. Ten zvláštní pocit, který se mě držel celý "film" a dokonce způsobil něco, co jsem v kině zažila naposledy snad před dvanácti lety u Titancu (tohle opravdu není vtip, mluvím o "tom" Titanicu...). Přemýšlela jsem nad ztracenými nadějemi všech lidí, kteří se na tomhle podíleli, všech fanoušků a MJ nevyjímaje, ačkoliv toho nic takového už nikdy trápit nebude. Ten člověk, kterého jsem tu hodinu a půl sledovala, byl živý, veselý, plný nápadů, síly, odhodlání a chuti do toho všeho, co chystal a plánoval. Nedovolil by, aby byla součástí toho velkého návratu sebemenší hloupost, která se mu byť jen trochu nelíbila a nikdo okolo něj si nestěžoval na jeho perfekcionismus, jen všichni poslouchali a říkali: "Bude to tak, jak chceš, MJ. Ty jediný víš, jaké to chceš mít." A on sakra dobře věděl, jaké to chce mít. To pak člověk nemůže alespoň na vteřinu zalitovat, že nic z toho nakonec nebylo, ať už se jedná o Jacksonova skalního fanouška nebo ne. Já zalitovala na mnohem déle, asi hlavně proto, že tenhle člověk ještě měl co ukazát a podle toho, co jsem viděla, rozhodně nepatřil do starého železa, ať už byl v ostatních směrech jakýkoliv.
